Bacil lenosti.
Před pětadvaceti lety objevil dr. Stiles v Porto-Rico bacila lenosti. Jeho objev způsobil tehdy mnoho smíchu po celém světě. A trvalo to hezky dlouho, než se svět přestal smát tomuto objevu.
Po celém světě je mnoho lenivých lidí, kterým práce nevoní, ale je mnoho také takových, kteří by rádi dělali a nemohou za nic na světě dáli se pořádně do práce a pracují-li s napětím vší své vůle, pracují velmi chabě a nedbale a v práci nevydrží dlouho.
V některých krajích jižního podnebí je lenost opravdu nemocí a je působena zvláštním červíkem, který je tak malý, že jej možno viděli jenom drobnohledem. Tento nepatrný červíček vniká v teplých, močálovitých krajinách zejména v jižních státech Severní Ameriky do lidského těla póry na nohou, pak se dostane až do tenkého střeva a tam — obdobně jako u nás tasemnice — ssaje živné šťávy přicházející ze žaludku. Nejlepší věci spotřebují červíci sami.
Lidé touto nemocí postižení nápadně zhubnou, zblednou a trpí hlavně nepřekonatelnou leností. Dr. Stiles, který se touto nemocí zabýval a objevil i cesty k léčení, dostal teprve 1912 dovolení, aby na dětech, tímto červem nakažených, konal své léčebné pokusy.
Léčení není nijak složité. Nemocní dostávají několik týdnů thymol a epsomovou sůl. A nesmí ovšem chodili bosi, aby se červíci z bahnité půdy nedostali znova póry nohou do těla. Už za měsíc se jeví účinek léčby u dětí i dospělých, zdravá barva v obličeji se vrací a zejména vrací se chuť k práci.
Věci se pak ujala Rockefellerova nadace. V jižních státech Severní Ameriky bylo před patnácti lety nemocno touto nemocí 6 až 7 milionů lidí. To znamenalo snížení pracovního výkonu až o 50 procent. Po patnácti letech se podařilo tuto nemoc lenosti z jižních států Severní Ameriky vypudili.
Nyní pomýšlí Rockefellerova nadace na to, zbaviti této nemoci jižní Italii, Levantu, jižní Rusko a některé kraje Asie a Afriky.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1927: Víte, že skutečně existuje bacil lenosti, který nakaženým bere chuť do práce?“