Rok 1928: Nikola Tesla a další vynálezci v anglo-americkém souboji o bezdrátový přenos elektřiny

Pokusy s bezdrátovým vysíláním velké elektrické energie.

Pozoruhodné pokusy v Anglii. — „Teslová věž” z roku 1902. — Dosud pro úžasné náklady prakticky znemožněno.

Vysílání elektrické energie radiově pro svícení nebo různé průmyslové účely bylo již dlouhou dobu předmětem úvahy jako teoretická možnost, ale teprve nedávno bylo zkoušeno praktickými pokusy.

Pokusy ty koná General Electric Company v Anglii, jež zkouší elektronové lampy o síle 30.000 wattů, serie takovýchto lamp byla by schopna vysílati elektrickou energii na velkou vzdálenost i dostačující k osvětlení celého města nebo k pohánění celé továrny.

Anglické pokusy vyvolaly v Americe pochopitelně velkou pozornost, ježto Američané by neradi byli připraveni o primát v tak epochálních novotách. Mohou býti prozatím klidní, neboť i když se již provádějí v Anglii pokusy s vysíláním elektrické energie o velké síle na vzdálenost bezdrátově, praktické užití dá na sebe ještě velmi a velmi dlouho čekati.

Také v Americe existují dvě školy myšlenky přenášení elektřiny bezdrátově, píše radiový expert „Sunu“ a sice jejími představiteli jsou Nikola Tesla, slavný „americký“ vynálezce původem Jihoslovan, a dr. J. H. Dellinger, přednosta radiových laboratoří amerického Bureau of Standards.

Tento připouští možnost vysílání užitečného množství elektrické energie radiem z jednoho místa na druhé, ale výlohy uskutečnění takového podniku pro praktický život by byly tak nesmírné, že by se nevyplatily. Postavení stanice pro vysílání energie elektrické pro osvětlování měst nebo pro pohon továrny by stálo nejméně dvě miliardy dolarů, tedy celé jmění Ferdovo, jenž je nejbohatším mužem světa.

Jugoslavský geniální vynálezce, občanstvím Američan, Nikola Tesla, je již dávným a dávným zastáncem možnosti přenášeti elektrickou energii radiem. Ostatně již před válkou se chystal k praktickým pokusům; ovšem elektřinu nechtěl vysílali vzduchem, nýbrž elektrickými proudy skrze zemi.

Nelze se na tomto omezeném místě šířiti o jeho pokusech obšírné. Budiž jenom podotknuto, že tento slovanský genius již v roce 1902 postavil v Shorehamu, na Long Islandu obrovskou železnou „Teslovu věž“, obrovský to vysílač. Věž tuto někdo vyhodil dynamitem do povětří. Tesla nedávno prohlásil, že je ochoten znovu takovou věž vystavěti.

Také washingtonský vynálezce C. Francis Jenkins prohlašuje, že obrovské stožáry zvíci Eiffelovy věže, mohou vysílati velkou elektrickou energii z jednoho pobřeží na druhé. Různé pokusy v Carnegie (čti Karnegi — nikoliv — dži) Institution ve Washingtonu potvrdily různé jeho předpoklady.

Je však jisto, že co se ještě před dvaceti, deseti lety zdálo utopií, je dnes skutkem. Vzpomeňme dnes, když již radiotelefonie a rozhlasy jsou něčím zcela obyčejným, na televisi. Nebude snad trvati dlouho a u svých radiových přijímacích stanic, jako už můžeme zapínati „Fultongraphy“ ku přijímání vysílaných obrázků, přičleníme přijímací televisní přístroj.

Vyplní se i tyto smělé sny, že se vypravíme o svých prázdninách s přistrojem jenž nám bude zachycovali někde u jezera nebo hluboko v lese, či vysoko na horách elektrickou energii, rozsvítí nám žárovky a rozpálí vařič, abychom si opekly kus masa či uvařili kávu?

Kdo by před 30 lety věřil ve vzduchodopravu přes kontinenty, v poslouchání oper, zatím co si odpočívá v posteli?