Rok 1928: Režim v sovětském Rusku dělá z lidí alkoholiky

Opilství v sovětském Rusku.

O tom, jaký mravní úpadek a bída nestaly v Rusku zavedením sovětského režimu, byly civilisovanému světu podány doklady již nejednou.

A přece ani dnes nezbavíme se strašného a spolu soucitného dojmu, dozvídáme-li se o poměrech, v jakých žije dělnictvo v sovětské Rusi. Opilství, byť i nebylo jeho jedinou zkázou, je zkázou hlavní. A propadle mu především mládež.

Nejhorší poměry jsou ovšem mezi hornictvem. To osvojilo asi zvyk, oddati se po výplatě mezd nebo záloh nemírným pitkám, při nichž dochází k rozbíjení sklenic, židlí, oken a krámů. Bez srážek se podobné pitky nikdy neobejdou; a srážky bývají tak divoké; že vraždy při nich jsou na denním pořádku.

Že po takových příhodách se nechce hornictvu do práce, není ovšem divu; a tak po svátečních dnech pracovává v dolech obyčejně jen něco více než třetina horníků. Opilství nejen trpěné, ale spíše podporované bolševiky, je hlavní příčinou zbědovanosti ruského lidu, zbědovanosti, o které se již i samy sovětské listy začínají rozepisovali.

Sovětský „ráj“ se stále více objevuje ve svém pravém světle. Dnes ani dělnictvo nedá se již zaslepovati komunistickými báchorkami a bylo by z valné části v prvých řadách, bránících se pokusu zavésti sovětské poměry s jejich hrůzou a zkázou i v krajích mimoruských.

Tím spíše, že i ruské bolševictví — byť zvolna — přece nezbytně se přibližuje k svému zániku. Žel jen, že jeho trosky padnou na hroby tolika nevinně zmučených ruských lidí!...