Rok 1929: Proč armáda SSSR zmasakrovala osady v čínském pohraničí, obydlené ruskými uprchlíky?

Josif Vissarionovič Stalin.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Hromadná vražda strojní puškou.

Strašlivá zvěrstva bolševiků.

Ruský časopis „Nědělja“, vycházející v Praze, píše ve svém 43. čísle ze dne 15. listopadu 1929:

„Skupina „Rolnické Rusko“ poslala nám z Dálného Východu informace, jež líčí strašlivé podrobnosti nájezdu „červených“ na pokojné vesnice Trojříčí.

V hranicích čínského území, nedaleko pomezí sovětského, prostírá se rayon Trojříčí. Počínajíc r. 1919 selští hospodáři — pěstitelé dobytka s rodinami, skotem i domácím nářadím začali se přestěhovávat na Čínské území. Prchali před občanskou válkou, před loupežemi. Osamělý, pustý rayon Trojříčí, obydlen byv běženci, za pět let nebyl k poznání, změniv se v hustě zalidněný, zemědělsko-dobytkářský kraj.

Obyvatelstvo Trojříčí, ukrývajíc se před občanskou válkou, pokračovalo v klidném, selském životě, cizím politice, a ještě více jakékoli účasti v bojí se sovětskou vládou. Takovým zůstalo i v nynějším období sovětsko-čínského konfliktu. Ale...

V noci na 1. října za úsvitu osada Teneche byla obklíčena sovětským oddílem. Vůdce oddílu žádal na představeném osady seznam jmén obyvatelů Tenecha i svolal veškeré mužské obyvatelstvo a žáky do 12—14 let. Oddělivše ženy, „červení“ jim poručili, aby šly domů a připravily pro oddíl čaj. Muže pak odvedli asi 1 km od osady, nařídili jim, aby se hustě seskupili a usedli. A namířivše na ně kulomety, zastřelili je.

Obydlí, která měla zásoby sena, a také dva závody na výrobu oleje — závod Voroncovův a Puskonjakův — byly spáleny. Osm z mužů smrtí pokutovaných, bylo těžce raněno a po odchodu oddílu byli dopraveni do Kacenoru a Jakešů. Z Jakešů pak posláni na doléčení do Hailarn.

Pohřbeny 64 osoby. Z osady Teneche odebral se oddíl do osady Čankir, kde veškeré mužské obyvatelstvo bylo take postříleno. Zabito zde 26 lidí.

4. října oddíl „červené“ jízdy podnikl druhý nájezd do osady Teneche Sebrav zde jež si vybral podle vůle, a padesát nejlepších koní i s povozy, jakož i některý majetek usedlíků, odešel k 11. hodině směrem k hranicím SSSR.

V charbinskýcb novinách (Rupor a Ho Bao) otištěn úplný seznam jmén zabitých. V seznamu jsou starci i děti ve věku 10—14 let.

Jako původce tohoto nelidského soudu nad bezbranným obyvatelstvem ruským jmenuje se člen revolučně vojenské rady v armádě Dálného Východu Doněnko, jenž je pravou rukou Blucherovou.

Na stránkách „Ruporu“ (z 9. října) otištěn je protest proti těmto vraždám, v němž mezi jiným se praví:

„Úřady SSSR věděly, že Trojříčí není jim politicky nebezpečno. Je však nebezpečno jako živý svědek toho, jak za podmínek hospodářské svobody možné žíti v dostatku a rozšiřovat hospodářství.

Trojříči zvláště stalo se bělmem na sovětském oku letos v létě, když obyvatelstvo Zabajkalí, sousedící s Trojřičím, přivedené na mizinu a hladové, začalo se hrnout ke svým trojřičským krajanům pro obilí. Sovětské obyvatelstvo začalo představitelům sovětské vlády otevřeně říkat: „Jak je to možné, že naši mužíci, kteří žijí v Číně (Trojříčí) mají obilí, skot, a rok od roku stále více a více bohatnou, kdežto u nás je rok od roku stále hůře a hůře?“

A proto sovětská vláda rozhodla se odstranit tuto živou výčitku hospodářské politice komunistů.