Rok 1930: Velkolepé oslavy 100. narozenin císaře Františka Josefa I.

Rakousko ve slávě stých narozenin císaře Františka Josefa.

Na včerejšek připadlo 100. výročí nar. předposledního rakouského císaře Františka Josefa I. (Zemřel 21. listopadu 1916 ve věku 86 let. Panoval od svého 18. roku, celkem 68 let.) Rakouští monarchisté používají tohoto jubilea k pořádání celé řady slavností, jež začaly v sobotu a trvají až do dneska.

Před vojenským kasinem na švarcesnbergově nám. ve Vídni byla v neděli sloužena polní mše. Také před zámkem schönbrunnským, bývalým sídlem císařským, byla uspořádána pamětní oslava a v několika kostelích byly slouženy tiché mše.

Na sarkofág Františka Josefa v Kapucínské hrobce byly položeny věnce. Ve Votivním chrámu byla odhalena pamětní deska, věnovaná »císaři věrnou stranou lidovou«.

K odhalení dostavily se také delegace sdružení frontovních bojovníků, Heimwehrů a katolického studentstva.

Po církevních obřadech byly v okolí kostela konány schůze. Na jedné z nich promluvil předseda »císaři věrné strany lidové« plukovník Wolf.

— Po vysvěcení pamětní kaple v Halin v Tyrolsku, jež se konalo minulého týdne, konaly se v sobotu a v neděli veliké slavnosti v bývalém letním sídle Františka Josefa, známém lázeňském místě Horních Rakous, Išlu, jichž se zúčastnili četní arcivévodové, děti v Sarajevu zavražděného následníka trůnu Ferdinanda, četní důstojníci a diplomaté bývalého Rakouska a konečně i zástupci úřadů.

— Dán byl do oběhu film »Císař František Josef I. jako panovník a člověk«. Je tam sebrána řada obrazů starších i novějších.

Střediskem filmu jest holdovací slavnost 1908 a poslední vojenská paráda, jíž císař byl přítomen na Schwarzenbergově náměstí ve Vídni.

Film končí obrazy z císařova pohřbu. Sestaven jest generálem Vormerem a nadporučíkem Pollakem. Film byl mládeži původně zakázán, ale v poslední chvíli zase uvolněn.

— Rakouská vláda byla požádána, aby dala raziti dvoušilink s obrazem Františka Josefa, žádost tato byla zamítnuta. »Říšský svaz Rakušanů« dal tedy na svůj účet raziti stříbrnou medaili ve formě dvoušilinku. Mince nese rakousko-uherský dřívější znak, hlavu císařovu, data a nadpis »Signum memoriae«. Medaile jest provedena i ve zlatě a bronzu.