Konec aristokratickým vtipům
Asi rok byly v Maďarsku v módě vtipy o aristokratech, které se hromadně vyráběly.
V každém listě jich bylo plno, vyšly i knihy, které obsahovaly jenom vtipy o aristokratech a šly skvěle na odbyt. Podstatou těchto vtipů byla duševní omezenost příslušníků této elity, předpokládaná jako samozřejmost.
Jako každá šablona byly i vtipy o aristokratech nespravedlivé, neboť i mezi hrabaty a barony bývají docela rozumní, ano chytří lidé. Ale vtip je proto vtipem, že přepíná a karikuje.
Nikdo jistě ještě nikdy neslyšel, že by byli kdy Skotové protestovali proti vtipům, v nichž se líčí skotská lakota. Naopak, Skotové sami vyrábějí vtipy o svých lakomcích. V Aberdeenu je na příklad klub, jehož členové mají za povinnost dodali a v klubu vyprávěli měsíčně aspoň tři nové vtipy. Nejlepší se zapíší do Zlaté knihy klubu a jdou pak do humoristických listů celého světa.
Jinak je v Maďarsku. Tam před několika nedělemi přestaly najednou vtipy o aristokratech zpestřovati sloupce novin. Státní zastupitelství to zakázalo. Zemské kasino, jehož členové směji býti toliko aristokrati rodem, stěžovali si zvláštním podáním úřadům na zlořád vtipů o aristokratech a státní zastupitelství této feudální země vydalo ihned časopisům zákaz.
Důvody: těmito vtipy se snižuje určitá třída obyvatelstva a to je zákonem zakázáno. Od té doby se vtipy o aristokratech už netisknou, jenom vypravuji. Zdá se, že maďarští aristokraté nejsou ve skutečnosti vtipní, jenom hloupí, bez humoru.
A maďarští státní zástupci — ti nejsou ani aristokraty.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1932: Jak vláda zakázala vtipy“