Rok 1932: Japonská výchova dětí, která z Japonců dělá otužilé, střídmé a lstivé osoby

Výchova mladých Japonců.

Svět si počal Japonců bedlivěji všímat teprve za války Rusko-japonské. Hodným podivu nebylo jen jejich vítězství nad ohromným Ruskem, nýbrž všecky složky, jež je umožnily a které nám ukázaly tento malý neznámy státeček v pravém světle: Jeho otužilost, střídmost a houževnatost, podnikavost a lstivost.

Jmenovaných vlastnosti nabylo Japonsko staletou výchovou, jež začíná od kolébky a která vyvrcholuje v kázni a úctě k rodičům a představeným už v nejužším kruhu rodinném, nepodobající se nikterak pověstné výchově německé. Autorita a bázeň žen i dětí německých je u Japonců vyvážena velikou úctou k rodičům, což má veliký vliv nu jejich další život.

Japonské děti jsou už v útlém mládí přinášeny do školy, v které se učí číst, psát, počítat, cvičit atd. Vyučování mravům je vynález japonský a neomezená poslušnost k rodičům není jeho jediným dobrým výsledkem.

Nejméně tři létu je malý Japončík vyučován a nabádán k tomu, aby byl v domácnosti rodičům všemožné nápomocen. Hoši pak v obchodě otcově počitají, píší a děvčata pomáhají v domácnosti někdy velmi vydatně.

Ve škole jsou děti utužovány už v nejútlejším věku tak, že jejich obličej neprojevuje vnitřního hnutí ani bolestného ani radostného.

Obratnosti, ohebnosti a otužilosti získávají všemožnými tělesnými cvičeními, v kterých převládá zápas prostý a šerm japonským mečem pro obě ruce. Zápas je prostý a podobá se našemu řecko-římskému až na to, že vítěz nepokládá poraženého na lopatky, nýbrž ho vytlačuje z kruhu o průměru pěti metrů.

Jiný zápas prostý, jiu-jitsu zvaný, ke kterému je zapotřebí nejprve dokonalého studia lidského těla a jeho nervové soustavy, je zápas národní, a nikde jinde na světě, kde se nyní učí, nebudou mít těch výsledku, protože se obyčejně přehlíží průprava. Takový japonský zápasník je ve svém oboru vědec a zdolává i nejsilnější protivníky právě jen těmito vědomostmi.

K šermu používají děti samozřejmě šavli nebroušených, ale úder touto zbraní by vynutil slzy u každého jiného, ne však japonského jinocha, škola vštěpuje mladým srdcím úctu, lásku a věrnost císaři, který požívá od nepaměti božské úcty.

Poslušnost k představeným má také v rodinném životě ohlas nemající v celém světě příkladu.

Dívky chudobných rodičů na příklad stávají se prostitutkami, aby uživily rodiče.

Jiným výsledkem této naprosté poslušnosti je úplná podřízenost dětí vůli rodičů při volbě manžela.