Návrhy na zestátnění uhelných dolů
Poměry v uhelném průmyslu pohnuly znova otázkou zestátnění dolu nadhozenou socialistickými stranami již po převratu.
Čs. sociální demokraté podali návrh na zestátnění uhelných dolů i vedlejších závodů, které zpracují uhlí, jako koksoven, briketáren, dále závodů pro získáni vedlejších výrobků koksu a konečně všechny důlní propůjčky a míry ať jsou v provozu nebo jsou dosud nevyužity. Za právo dolovací a kutací a za investice, pokud jsou již umořeny výtěžkem dolů, nenáleží podle tohoto návrhu žádná náhrada.
Čs. národní socialisté podali dnes sněmovně podobný návrh siřeji formulovaný. Podle tohoto návrhu má ministerstvo veřejných prací právo, kdyby toho veřejný zájem vyžadoval, dosaditi vlastní správu na uhelných dolech, v koksovnách a řídit je na účet vlastníka po dobu dvou let.
Podle návrhu toto opatření bylo by na místě při propouštění horníků a omezování pracovní doby. Ministerstvo veřejných prací mělo by po skončení dvouleté nucené správy vyvlastniti doly v případě odporu.
Vyvlastňovací cena byla by stanovena podle prvního přiznání k dani z majetku v republice a veškeré odpisy, které byly až do převzetí na dolovém materiálu, nemovitém majetku a strojovém zařízení provedeny, byly by z vyvlastňovací ceny odpočteny. Ke zhodnocení dolového majetku by se nepřihlíželo podle zákona o stabilisační bilanci a ze zbývající částky bylo by sraženo 20 procent na rekultivaci zpustošené půdy a na úhradu případných škod z předcházejícího dolování vzniklých.
Vyvlastňovací cena by byla vlastníkům splácena v 15 ročních lhůtách. S tímto návrhem čs. socialisté podali druhý návrh na nejrychlejší zpracování a podání zákona na rekultivaci pozemků zpustošených dolováním.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1932: Návrh sociální demokracie na znárodnění uhelných dolů“