Rok 1933: Kdo vypustil do oběhu falešné 100 Kč bankovky?

100 Korun.
Bankovka z roku 1920.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Brněnský padělatel 100 Kč státovek před porotou.

Nejzajímavější případ podzimního porotního údobí u kraj. soudu v Brně je padělatelská činnost 26letého natěračského pomocníka z Brna-Králova Pole Břetislava Juráčka a jeho matky Antonie.

Letos 9. ledna oznámil policejnímu ředitelství v Brně pokladník dobytčích a masných trhů v Brně Fr. Vítek, že obdržel od neznámé osoby 4 podezřelé 100Kč státovky. Policie zjistila, že státovky byly vyplaceny řezníkem Adolfem Juračkou z Králova Pole, jehož manželce Marii platila 5. ledna Antonie Juráčková deseti velmi dobře padělanými 100Kč státovkami svůj starší dluh.

Den nato, 10. ledna, udala obchodnice Jaroslava Nickmannová policii, že Antonie Juráčková jí platila dvěma padělanými stokorunami. Když měla policie tyhle informace, podívala se do bytu k Juráčkovým a nalezla tam celou padělatelskou dílnu kompletní. Fotoaparát, litografické kameny, zinkové plotny a vůbec všechno, čeho je potřebí k výrobě padělků.

Policie měla sice v rukou dílnu, ale nikoli výrobce peněz. Ten ujel do Mukačeva na Podkarpatskou Rus, aby tam rozšířil své výrobky. Policie, která dostala zprávu, dovedla si najíti Juráčka i v Mukačevě. Juráček, když byl předváděn na strážnici, odhodil cestou modrou obálku s falešnými penězi. Byly tam 53 kusy a našla je jakási Pavla Almasiová, která je ihned odevzdala policii. Další dva balíčky s obsahem 110 kusů byly nalezeny zastrčené na policejní strážnici.

Při výslechu se Juráček k činu doznal, řekl, že se na výrobu falešných peněz připravovali už dlouho, že to byl jeho starý sen snadno se obohatit. Juráček byl opravdový odborník, dobře vycvičený ve fotografii i zinkografii. Všechny padělky byly velmi zdařilé, Juráček podle svého vlastního doznání jich zhotovil asi 200 kusů.

Po dopoledním přelíčení vynesla včera brněnská porota rozsudek nad výrobcem falešných stokorun Břetislavem Juráčkem a jeho matkou Antonií. Porotci na otázku viny zločinem padělání peněz odpověděli u Juráčka 12 hlasy kladně a u jeho matky 12 hlasy záporně.

Po tomto verdiktu porotců byl Břetislav Juráček odsouzen do těžkého žaláře na čtyři roky zostřeného čtvrtletně postem, jeho matka byla osvobozena a hned propuštěna na svobodu.