Rok 1934: Konec jedné velké lásky... kvůli fotbalu

Zamilovaný pár.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Milostné dopisy v moderní době

Jak píše zamilovaná dívka a jak ji odpovídá milenec. — Poesie lásky umřela

Milí čtenáři, nevymyslili jsme tyto dopisy, máme je v originálech. Neztrácejme však zbytečně slov (sazby je mnoho a místa málo).

I.

Prostějov 25. března.

Můj milý,

jak se Ti vede v Praze? Já stále myslím na Tebe. Je mi bez Tebe smutno. Maminka Tě nechá pozdravovat. Hubuje na mne. že nejdu ani krok z domu, na procházku. Nemohu jít bez Tebe. Ať bych šla kamkoliv, všude bude prázdno. Nebyl bys se mnou ty. Máňa je nemocná, nachladila se a bolí ji v krku. Mluvili jsme spolu o Tobě.

Já vůbec nejraději mluvím jenom o Tobě. To proto, že moje myšlenky jsou stále u Tebe. Pozítří bude neděle. Nikam nepůjdu a napíši Ti dlouhý dopis, všechno Ti napíši, co bych Ti tak ráda řekla. Jsi tak daleko ode mne.

Mám v ruce Tvoji fotografii a dívám se Ti do očí. Jsi nejkrásnější chlapec na světě. Napiš mi také a brzy a hodně.

Líbá je Tvá Věra.

II.

Praha 26. března.

Drahá Věro!

Dostal jsem Tvůj dopis. Přišel jsem dnes brzy domů, abych Ti toho mnoho napsal. Byl jsem včera na Pankráci, na hřišti SK. Nuselský. Však víš, že když Prostějovu moje maličkost fandí, že nikdy neprohraje.

Byl to urputný boj, v druhém poločase bitva. Naši tři vnitřní nemohli proniknout, protože anserští backové hráli nanejvýš bezohledně. Tři minuty před koncem doběhla naše pravá spojka míč, považovaný za ztracený, zachytila ho půl metru od liny a centrovala.

Na hřišti bylo hrobové ticho, nikdo ani necekl. Ve středu hřiště asi 4—5 kroků před brankou náš hráč střelil, nuselští vyrazili, ale opětná rána třepetala se v síti. Jedna šestina diváků, co byla na straně Prostějova, jásala, naši hráči se objímali, míč se šoupal do středu hřiště, až najednou se pražákům rozbřesklo, že za dvě minuty je konce a že nevyrovnají.

A už běží dva hráči nuselští na soudce, cloumají jím, což nebylo po prvé. 5 + 5 + 5 chlapu z publika běží k soudci a fackuji ho. Byl to strašný pohled. Viděl jsem hodné scén při zápasech footballových, na příklad u těch hockeyových Italů, ale něco podobného jsem nezažil.

Až když hřiště bylo zaplaveno asi 500 už 700 fanoušky, ujali se sklíčeného rozhodčího dva hráči z Nuslí a odvedli ho zběsněným davem do kabiny. Ale i odchod našich do kabin byl křížovou cestou. O zápase referují věrně pouze Lidovky, pražské listy hodně zamlčuji. Branka nuselských nemohla býti uznána, protože Frýborta s míčem rukama vtáhli do síti.

Máni vyřiď srdečné pozdravy, paní matince také. Všechno dobré Ti přeje

Karel.

III.

Prostějov 29. března.

Karle,

napsal jsi mi sice dlouhé psaní, ale v něm nic o sobě. Jediné hřejivé slovíčko pro mne nemáš.

Za informace ohledně pražského zájezdu SK. Prostějov srdečně děkuji. Také bych Ti o tom něco napsala, ale ještě jsem nikdy na zápase nebyla. Nepodívala jsem se také na plakáty, kdo u nás na velikonoce hraje.

Dnes večer jdu do kina. Ve svátky velikonoční si někam vyjdu, večer půjdu asi zase do kina, pak možná tancovat. Co dělat?

Pláči, že nemohu Ti napsat tak, jak mi radí moje srdce. Ty mu však stejně nerozumíš, protože jsi jistě zaměstnán přemýšlením o nejbližších footballových zápasech.

Věra.