Ruské obilí na světovém trhu.
Sovětská vláda vyváží obilí, aby si opatřila cizí valutu a konkuruje tak zejména těžce Spoj. státům, Kanadě a Argentině. Těží z toho země, které obilí musí kupovati, ale jsou tím současně poškozováni i jejich producenti.
Anglie, odkázána úplně na cizinu, jest uváděna do rozpaků nesnázemi domini. Stejně je ve Francii, která musí při své roční produkci 70 mil. q dovážeti skoro 20 mil. centů obilí z ciziny, a jejíž zemědělci jsou poplašeni, takže vláda musila sáhnout ke kontrole dovozu obilí.
V Italii ztrácejí producenti, kteří si nepospíšili prodat své obilí a mlýny, které nakoupily obilí za vysokou cenu, ale získávají konsumenty a hlavně těstárny pro výbornou kvalitu ruského zrna.
Lze čekati ještě další snížení cen obilí, protože zanedlouho přijde na světový trh ještě Australie asi s 20 mil. q ze své sklizně. Vláda italská sleduje vývoj cen i celé situace a jako první opatření byl vedle konfederace zemědělské zřízen prodejní úřad pro obilí, dodané agrárními družstvy, který má zejména umístiti domácí obilí za přijatelné ceny.
Poznámka Bejvávalo.cz:
Více informací o hladomoru na Ukrajině a celém sovětském hladomoru se můžete dozvědět na Wikipedii. V některých oblastech SSSR tehdy zemřela hlady víc než čtvrtina obyvatel.
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1934: Rusko v honbě za dolary ničí světový trh s obilím“