Rok 1934: Smutný případ otevřel otázku existence vězení pro dlužníky

Dobré srdce ředitele věznice.

Nám na evropské pevnině zdá se už čímsi nepochopitelným, že v Anglii dosud existuje vazba pro liknavé dlužníky.

Kdo nezaplatí svůj dluh, musí na žádost věřitele do vězení, v němž je držen podle libovůle věřitelovy třebas tak dlouho, dokud není dluh zaplacen.

V těchto dnech oživila se opět v anglickém tisku a v anglické veřejnosti diskuse o této anglické, úctyhodné staré, ale právě proto tím nevhodnější instituci.

Příčinu k diskusi zavdal případ dlužníka Bakera, který pro nezaplacení částky asi 400 Kč byl držen v dlužnickém vězení v Brixtonu. Krátce před vánoční svátky oznámila žena Bakerovi, že dvě jejich děti onemocněly za příznaků těžké otravy.

Žádost vězněného, aby byl propuštěn z vazby aspoň po tu dobu, než se rozhodne osud dětí, byla zamítnuta.

Teprve v poslední chvíli propustil ředitel věznice Bakera, zaplativ zaň ze své vlastní kapsy zmíněný dluh, avšak bylo již pozdě! Když Baker přijel domů, byly obě děti mrtvy.