Rok 1935: Proč Češi raději tráví dovolenou v zahraničí? Důvodem jsou nižší ceny a lepší služby!

Špindlerův Mlýn v Krkonoších.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Neumíme hostit

Proč jezdí Čechoslováci do ciziny - Naše letoviska jsou drahá a neumí hostit

Letní byt, dovolená v horách a na cestách je nejen touha po oddechu a po vytržení z celoroční životní šedi a pravidelnosti, nejen touha po rekreaci a změně prostředí, ale i obchod a hospodářský problém, jak to v dnešní době ani jinak nemůže býti.

Je to obchod nejen pro člověka, který z útraty letních hostů střádá kapitál pro celoroční život nebo alespoň přilepšení k ostatním výdělkům, ale je to obchod také pro člověka, který se rozhoduje jeti někam na dovolenou. Je třeba se podívati na letní cestování a letní pobyty na vsích, v horách, v lázních a v cizině také z obchodní stránky, je třeba se podívat na mentalitu, která tvoří zisky z cestovního a cizineckého ruchu.

Skutečnost, že československá letní sídla trpí nedostatkem hostů, zatím co Jugoslavie je plná Čechoslováků, je známa. Uvažujme, co je příčinou tohoto zjevu. Člověk, který se rozhoduje jeti sám nebo se svou rodinou na dovolenou, se nutně nejprve táže: Kde za svoje peníze ztrávím svoji dovolenou nejpříjemněji, nejpohodlněji, nejlaciněji a kde toho nejvíce krásného a nového uvidím?

Kde se mnou budou jednat nejlaskavěji a nejsolidněji? Bude to u nás nebo v cizině? Když si pak prohlédne prospekty našich lázní a letovisk a lázní na př. jugoslávských, přijde na to, že pobyt v československých letoviscích jej přijde průměrně denně na 40—50 Kč, a chce-li býti v Tatrách, pak ještě daleko více, zatím co v Jugoslavii, v exotickém prostředí, u moře a v cizině má v dobrém hotelu denní pensi (byt a stravu) za 30—40 Kč.

Tedy již čísla mluví pro takovou Jugoslavii a což teprve to ostatní. Každý, kdo má své zkušenosti z letního pobytu u nás a v cizině, ví, že letní host u nás, ve většině případů, je považován za kavku, kterou nutno co nejvíce škubat, kde to je možno natáhnout, a každá úsluha a ochota je považována u nás spíše za nepříjemnou povinnost, než za hostitelskou samozřejmost.

Je-li letní host cizinec, tím hůře pro něj. Napočítá se mu to dráže, třeba za taxíka nebo za donešení zavazadel atd., a nepočítá se s tím, že onen cizinec se velmi záhy doví, že byl obsloužen nesolidně. Přijdete-li koupit něco do obchodu, chcete za svoje peníze to nejlepší zboží.

Shledáte-li, že jste byli obslouženi špatně, nejen že po druhé nejdete do toho obchodu, ale řeknete také svým známým, že ten obchod je ne-solidní.

S letním pobytem je to také tak. Kdo přijede do letoviska a je špatně ubytován, nemůže sehnat posluhu, na každém kroku musí za něco platit, vyřizování jeho slušných žádostí se děje neochotně, pěkně se za takový pobyt poděkuje a jede po druhé raději do jugoslávských lázní, kde se setká se solidní obsluhou a s laskavými úsměvy personálu.

Zkrátka, rozdíl je ten: v Československa ve většině případů se starají jeho hostitelé (a toto jméno je vlastně lichotkou pro majitele našich letovisk), aby na každém kroku věděl, že za všechno musí platit. V Jugoslavii a jinde v cizině jsou již tak daleko, že se tam cítíte jako mezi svými přáteli a jste skutečně hoštěni a dobře obslouženi. A mnohem méně se tam setkáte s neslušností, mnohem méně lidí se snaží vytáhnout z vás co nejvíce peněz za co nejmenší protislužbu.

Závěr a odpověď na otázku, proč raději lidé jezdí do ciziny než do našich letovisk a proč k nám jezdí daleko méně cizinců než do jiných, o nic krásnějších zemí, než k nám, je: Jsme příliš drazí, jsme neochotní, zejména nejsme vždy tak solidní, jak bychom měli být, nehledě k tomu, že neumíme krásy vlastní země propagovat.

Je třeba si to vždy znovu a znovu uvědomit a usilovat o nápravu, učit se od druhých, abychom se jako hostitelé mohli postavit do první řady, aby pobyt v Československu byl nejméně tak příjemný, laciný a pohodlný, jako všude jinde.

Nelze nepoznamenati, že jsou také výjimky, že se i u nás na některých místech setkáte s přívětivostí, milým jednáním, ale to jsou, jak řečeno, výjimky, jež potvrzují pravidlo.