Rok 1936: Podaří se zastavit tradici sebevražd v Japonsku? Často při nich přijde o život celá rodina!

Stíny Nipponu.

Japonsko zemí sebevražd. — Čest nad život.

Která země vykazuje nejvíce sebevražd? Odpověď na tuto otázku asi překvapí: je to Japonsko! Příčiny tohoto zjevu nejsou jenom sociální, nýbrž tkví namnoze v samé psyše japonské. Japonec nemá také hrůzy před zásvětím, nelpí na životě a nebojí se smrti tak, jako průměrný Evropan, odchovaný křesťanskou civilisací.

Aby aspoň částečně čelily zlu sebevražd, utvořily se v poslední době v Japonsku dvě společnosti, jichž úkolem bude bojovati proti společným sebevraždám i proti sebevraždám jednotlivců. Jedna ze společností ustavila se výhradně na ochranu matek, kdežto druhá se bude snažit všemi prostředky, jež má po ruce, aby zabránila zamýšleným sebevraždám.

Úkolem prvé společnosti bude též předejiti napříště tak zv. ikkashinju, to je vyhubení celé rodiny, kterýchžto případů se jen v minulém měsíci vyskytlo šest. Bývají to obyčejně otcové rodin, kteří buď z opilství, buď pro vrtkavou povahu, či ze zoufalství nad svou bídou zabíjejí ženu i děti, načež sami dobrovolně ukončují život.

K těmto případům vztahuje se též příslušný návrh zákona, který bude v nej-bližší době předložen parlamentu. Městská rada v Tokiu má poskytnouti domovy pro ony ovdovělé matky a jejich děti, jejichž živitelé skončili sebevraždou, po případě i přirozenou smrtí — aby bída nedohnala tyto matky rovněž k sebevraždě.

Předseda společnosti pro zabránění sebevražd, Ryunosuke Kobayashi, byl sám těžce zkoušen osudem dlouhou dobu. Byl ředitelem velké obchodní společnosti, která upadla do konkursu. Přes noc ztratil celé jmění, i rozhodl se ukončit život v oprátce. Avšak provaz se přetrhl ... I pokusil se o sebevraždu otrávením, avšak i tento pokus selhal: Dobří jeho přátelé, zvěděvše o jeho úmyslu, vyměnili mu totiž domnělý jed za neškodný prášek.

Tyto dva nezdařené pokusy vyléčily Kobayashia ze sebevražedných záměrů, ba právě naopak, dosavadní kandidát sebevraždy se nyní rozhodl věnovati svůj život snaze zabránit jiným v sebevraždách. Jakmile se dozví o nějakém takovém nešťastníků, jejž omrzel život, hledí jej pohnouti k rozmluvě, udílí mu dobré rady a podle možnosti i pomůže.

Silný sklon k sebevraždám vysvětluje Kobayashi neobyčejně vyvinutým smyslem pro čest. K dobrovolnému odchodu z tohoto světa postačí Japonci myšlenka, že nebude moci splniti daného slova, nebo splatiti včas dluh, dále ne moc, nezaměstnanost, ba často i pouhá představa, že je někomu na obtíž.

Nešťastná láska končí obyčejně společnou smrtí obou milenců, a to pokud možno na nějakém romantickém místě. Nejčastěji to bývá skok do jícnu sopky na malém ostrůvku Oshima, kteréžto místo je tak známé četnými sebevraždami milenců, že lodní společnosti odpírají prodat jízdenku jenom pro směr tam: stejně smutně proslulé jsou i kegonské vodopády severně od Nikko.

Také zvýšená citlivost a nedůtklivost Japonců je podle Kobayashiho jedním z důvodů sebevražd. Tak se nedávno otrávila žena jednoho lékaře jenom proto, že se kdosi hlasitě zasmál tomu, jakým způsobem předsedala jedné ženské schůzi...