Sportovní sňatky v Německu.
Berlínská Olympiada dala podnět německému tisku ku nejrůznějším úvahám, z nichž některé zasluhují zmínky.
Šéf zdravotnického oddělení při ministerstvu vnitra ministerský rada dr. Gütt uveřejnil v „Deutsche medizinische Wochenschrift“ příznačný článek o vzájemných vztazích sportu, rasy a manželství Vývody článku jsou zajímavé.
V Německu je sice hlásán oficielní názor, že rasa je něco neměnného, ale dr. Gütt pokouší se ve svém článku dokázati, že jsou žádoucí pro zlepšení rasy t. zv. sportovní sňatky, i když působení sportu má své úzké hranice.
Význam tělesných cvičení záleží v tom, že zlepšují tělesný stav člověka. Toto dosažené zdokonalení není sice dědičné, neboť potomci jsou nuceni začínati znovu a dospěti dokonalosti pilným tělesným cvičením.
Přes to však sňatek sportovce a sportovkyně má z důvodů rasové hygieny velký význam, protože děti, třebas nezdědily dokonalosti, dědí příznivé založení ke sportovním výkonům. Je tedy politováníhodné, jestliže mladí sportovci nebo sportovkyně uzavírají sňatky, kde druhá strana je tělesně méně vyspělá.
Dr. Gütt zdůrazňuje dále ve svém článku, že pravá bojovnost mládeže nemůže býti vypěstována tělesným cvičením. Vůle k boji, jak ukázala světová válka, je vrozena. Za světové války nebylo ještě v Německu sportovního nadšení, ale byla vrozená statečnost. Zlatá medaile na olympijských hrách není ještě důkazem statečnosti a dokonce není důkazem vyšší
rasy. Teprve válka ukazuje, která rasa je vyšší a proto sportovci a sportovkyně, kteří hodlají vstoupiti ve sňatek, učiní dobře, přesvědčí-li se, zda předkové ženicha či nevěsty dovedli nejen pěstovati sport, nýbrž volati na frontě hurá!
témata článku:
Diskuze k článku „Rok 1936: Proč chtěli nacisté podporovat svatby mezi sportovci?“