Rok 1937: Proč potřebujeme zákon, který městům nařizuje zakládat moderní dětská hřiště?

Pamatujme na dětské hřiště

Přichází jaro a s ním oživnou zase v našich městech a vesničkách dětským jásotem zelené trávníky a místa, určená pro hry dětí. Jejich potřeba se cítí stále více jako nutná součást moderního života. Proto také se připravuje zákon o povinném zakládání a udržování dětských hřišť ve všech větších obcích.

A města, jako je Ostrava, pociťují palčivost této otázky tím tíživěji, čím větší je jejich rozloha. Zde nestačí zařízení hřiště jednoho, je potřebí vytvořiti jich více, ve všech částech města, hlavně pak ve čtvrtích dělnických, kde bývá dětí nejvíce.

Jak to řekl president Masaryk: »Já ani nechápu, že dosud nepamatujeme dost na hřiště, koupaliště a parky pro děti — čím chudší čtvrt, tím víc jich má být, protože tam je dětí víc. Říkáte, že při správném kropení můžeme mít stejně travnatá hřiště, jako v Anglii. Zas jde o to, mít na to peníze, to jest ukládat peníze do dětí - to je nejúčelnější investice.« (Hovory s T. G. M. díl I., o dětství a výchově.)

Neboť, co je platno městu, získá-li výhody celého světa a ztratí-li při tom duši dítěte, které nedovedlo k sobě připoutati takovým zařízením, jaké dítě potřebuje?

Vychovati lepší občany, znamená dáti dětem větší možnost pobytu na hřišti, které je nejen místem zábavy, ale i vzdělání. Hra podporuje vývoj dobrého charakteru, povzbuzuje veřejnou mravnost, posiluje zdraví. Hravost je člověku dána již přírodou a je proto správná tam, kde je jediným projevem života, u dětí. Zahálka plodí zlo, hra znamená vzrůst spokojenosti a radosti ze života.

Všichni vychovatelé mládeže doporučují proto dětem hřiště. Zasluhuje uznání v programu výchovy a širší veřejnost by měla býti více seznámena s pravým jeho cílem a s významem, hry, která není již výsadou lidí zámožných a jejich dětí, ale životní potřebou každého člověka.

Prostor, určený za hřiště dětem, je nezbytně nutný pro uvedení hry do jejich života a slouží týmž účelům, jako volná pole, rozsáhlé lesy a čisté louky, požehnané září slunce a čistým vzduchem — je to nový, dětský svět, na němž roste naše budoucnost, naše naděje, naplnění našich snah.

Organisované hnutí, které se staralo o dětská hřiště, vzniklo před více než padesáti lety v Bostonu s malou zahrádkou, kde nebylo nejprve dohledu na děti, z níž se ale v několika letech vyvinulo velké hřiště s řádně vedeným programem.

Chybou mnohých hřišť v našich městech je dosud jejich až příslovečná chudoba a jednoduchost: zaprášené místo s vybledlým trávníkem, vysušený písek, plný prachu, a v tom se děti po celý den popelí jako vrabčák v prachu silnice.

Mluvíme-li zde proto o hřišti pro děti, máme na mysli cosi jako tělocvičnu v přírodě: nejen trávník a pískoviště, ale i nářadí, jako houpačky, kolotoč, kolovadlo, besídku, dětský tennis nebo volleyball, sprchu a basén a ovšem také pitnou vodu. Neboť není mnoho hygieny v tom, když je dítě po celý den skloněno nad hromádkou písku, který přehazuje, jeho prach polyká, prsa si tísní, ušpiněnýma rukama do úst nebo do očí si sahá.

Správné hřiště má zaručit dostatečně pohybu na čistém vzduchu, jásot očí, hledících vzhůru k slunci, změnu prostředí a způsobu hry, podporu dětské vynalézavosti a odpověď jeho hravosti. Je arci samozřejmé, že takto vybavené hřiště nemůže zůstat bez dozoru z důvodů praktických i bezpečnostních.

Zde pak přichází další potřeba moderního dětského hřiště, dozorce, který tam je pro pořádek i bezpečí malých návštěvníků, má jim pomoci při organisování hromadných her, zábav a učiniti z obyčejného hřiště řádnou školu v přírodě, třeba jen v malých rozměrech a bez školního vyučování. Že to nemůže býti nějaký starý, nabručený hlídač s rákoskou a dýmkou, netřeba snad podotýkati.

Moravská Ostrava učinila tu dobrý náběh vyhrazením pěkného místa dětem v krásném městském parku u nové radnice a několika menšími místy v sadech na předměstích. Aby tato místa aspoň trochu vyhovovala svému určení, měla by býti vybavena zařízením aspoň takovým, jako je dětský kout na koupališti v Hulvákách.

Na položku správce dětského hřiště nebývá také dosud pamatováno v našem obecním rozpočtu. A přece jen není dalekou doba, kdy toto místo bude obsazováno se stejnou vážností a nutností, jako jiná místa obecní správy. Svěřujeme-li své zdraví lékaři, svoji bezpečnost strážníku a své úspory záložně nebo spořitelně, musíme i svůj klenot, děti, také na hřišti svěřiti ochraně osoby zkušené, která má dítě ráda a rozumí jeho potřebám i jeho drobné, dětské duši.

Správce hřiště bude tu jeho vůdcem a rádcem, učitelem i kamarádem, bude i ve hře usměrňovat jeho činnost a dbát o jeho zdraví. Povede děti k tomu, aby měřily své síly tělesné i duševní, sám bude je porovnávat a činit o nich třeba záznamy, aby poznal pokrok dětí, navštěvujících jeho hřiště. Rodičové pak budou o své miláčky bez obav, jako jsou o ně bez obav po čas pobytu ve škole.

Dítě bude na hřišti pod dozorem odborníka, který si učinil službu dětem svým povoláním. A obec, která tu pomůže úhradou příslušných věcných i osobních nákladů, dokáže jen, že rozumí správně svému poslání a že jí není lhostejným vývoj a život drobných občánků.

V harmonickém vývoji těla i duše dětí má hra důležité místo. Bez řádného hřiště se tu nedá mnoho vykonati a má proto hřiště nesmírnou cenu jako vychovávací ústav pro dětský život. Nelze proto ani dosti zdůrazňovati požadavek dostatečných hřišť pro děti hlavně v městech.