Sexuální výchova dětí v roce 1926: Při spaní ruce na peřinu a nemluvit s nimi o čápovi, který nosí děti

Pohlavní výchova

Pohlavní výchova t. j. výchova se zřetelem na vývoj pohlavní, je věc nesmírné důležitosti a ohromného významu pro celou budoucnost člověka. Musí počíti v samém dětství a končí teprve ve stavu plné dospělosti a nemá docela žádných úskalí, jichž se právě rodičové často obávají, když se provádí cílevědomě a správně.

I nejmenší děti mívají leckterý zlozvyk, jejž třeba záhy potírati. Pohrávání s pohlavními ústroji třeba vždy odstraňovati, třeba to bylo i u nemluvňat, neboť vyvinují se z toho špatné zvyky, které se táhnou po léta i do věku pohlavního dospívání a mohou tělo, nervy i duševní stav velmi těžce poškoditi.

Proto také pečlivá matka dbá, aby spící děti měly vždy ruce nad peřinou nebo pokrývkou; je-li snad byt chladný, raději přioděje ruce, nežli aby připustila, by se schovávaly pod pokrývku. Je nesprávné v každém ohledu ukládati více dětí do jedné postýlky; nelze-li se tomu vyhnouti, tedy nedávejte hochů dohromady s děvčaty a nedomnívejte se, že tento příkaz je nějakou skrupulí.

Je stejně nesprávné, když dítě spí s dospělou osobou (již z důvodů zdravotních je to zavržitelné). Děti nemají spáti ani ve společné ložnici s rodiči, tím méně s podnájemníky.

Zvědavost dětí po tom, odkud děti pocházejí, se zbytečně probouzí častým falešným vypravováním o čápu nebo vráně, také obrázky nebo figurkami, které čápa s dítětem zobrazují. Kdyby se tato zvědavost neprobouzela, nenapadlo by dítěti nevěřiti báchorce, nenapadlo by mu ani tázati se po správnějším vyřešení.

Je-li však již jednou tato zvědavost zde, není radno vůči ní uzavírati sluch a tak dítě dováděti k tomu, aby se tázalo jinde (na př. u služky neb starších dětí), kde by se mu dostalo hrubého a námi nežádaného vysvětlení.

Lepší je zde styk dítěte se zvířaty, aby dítě naučilo se dívati nezkaženým zrakem na přirozené jevy života, aniž by se o tom mluvilo.

Ale na tom základě lze pozvolna objasnili dítěti, podle toho, jak samo roste a se vyvinuje, děje zrození na ptačím vejci, koťátku, štěňátku analogicky se zrodem dítěte.

Ovšem se odměřuje stupeň těchto vědomostí dle věku a vyspělosti dítěte; ovšem možno na to ukázati, že by toho ještě nepochopilo, že se mu později poví a vysvětlí, co bude třeba, a žádá se od něho jen důvěra, aby se svěřilo, doví-li se něčeho od kamarádů nebo někoho jiného.

Později rodina, jmenovitě matka má o to pečovati, aby dítě do života vypravované neodcházelo nevidomé a nevědomé; ostatní již nařizuje zákon o potírání pohlavních chorob v § 12., jenž zní:

Státní správa učiní opatření, aby mládež ve škole a mládež školu opustivší byla poučována vhodnými osobami, zejména školními nebo k tomu určenými lékaři a způsobem věku svému přiměřeným o pohlavním životě, nebezpečí pohlavních nemocí a o ochraně proti nim, o nebezpečí prostituce atd.

Doporučená literatura: Allais J. G. „Co jsem řekla dceři o mateřství“, Alfenová-Wood Mary „Když jinoch v muže dospívá“, Burlureaux „Co by dospívající děvče vědět mělo“, Ethelmer-Ellis „Odkud přišel bratříček?“, Fournier-Bulíř „Našim synům, když dospívají“, Karásek Jos. „Vážné slovo jinochu dospívajícímu“, Jos. Laichter „Manželství“ (obírá se otázkou pohlavního poučování dětí), Pedagogické museum Komenského, Suchánek Č., Karel Štech a Zd. Záhoř „O pohlavní výchově mládeže“.