Slavná historie českých pušek: světu přinášely technologický pokrok, ale naše armáda o ně nestála

Ilustrační snímek rekordně velké pušky.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

České puškařství

České puškařství a to jak zbraní válečných, tak loveckých zaujímalo vždy vynikající postavení.

L. 1849 sestrojil český puškař Silvestr Krnka zadovku, prostší a lepší, než byla jehlovka, v Prusku již tehdy zavedená. Předložil ji vládě rakouské. Zkouška dopadla skvěle, ale puška byla odmítnuta, že se zadovky pro vojsko nehodí. Následek toho objevil se porážkou l. 1866.

»Verndlovka« je též vynález český. Sestrojil ji český zámečník Holub, který byl zaměstnán v továrně Werndlově. »Krnkovka« byla zavedena v Černé Hoře, Rusku, Rumunsku, Bulharsku a později též ve Švédsku.

Před válkou rusko-tureckou (1877 až 1878), v níž se skvěle osvědčila, sestrojil Silvestr Krnka pro svou zadovku »zrychlič«, lepenkové pouzdro, do něhož se vešlo 10 nábojů, čímž dosaženo nepřetržité rychlopalby, zejména když jeho 18letý syn Karel pořídil k tomu zvláštní skřipec, který se dal na pušku jedním hmatem nasaditi a jedním hmatem sejmouti. Tento vynález stal se základem moderních opakovaček.

— Proti Werndlovi konkurovali ještě dva pražští puškaři s vojenskou puškou, Lebeda na Smíchově a Fiala v Mystikově ulici v Praze. Krnkův syn pokračoval ve šlépějích svého otce a jako důstojník proslavil se před 40 lety znamenitými vynálezy, zejména předěláním »verndlovky« na pušku samočinnou, což při kusu vyžadovalo nákladu toliko 1 zl.

Ale puška nebyla pro vojsko schválena pouze proto, že vynálezce byl Čech a ke své národnosti se hrdě hlásil. I americkou winchestrovku zdokonalil tak, že ji Maxim mohl aplikovali na svůj známý kulomet. Podobně i manlicherovka došla znamenité dokonalosti v jeho rukou a jako šéf-inženýr zbrojovky v Birminghamu sestrojil několik vojenských opakovaček, jež ovládají nyní vojenský svět.

Od r. 1923 žije K. Krnka v Praze a nabízí našemu státu výtečnou samočinnou pušku, založenou na novém výzkumu a novou střelu s počáteční rychlostí 1200 m proti 600 m rakouské a 800 m německé armádní pušky, při stejném tlaku plynů.

Rovněž české puškařství zbraní loveckých těší se i za hranicemi nejlepší pověsti. Důkazem toho je, že cizí panovníci bývali jeho zákazníky. Turecký sultán býval, pravidelným zákazníkem zaniklé firmy Lebedovy na Smíchově a asi před 20 lety objednal ruský car Mikuláš II. lovecké zbraně u pražské firmy Novotného.

Nejvíce vynálezů měla firma Lebedova, po ní firma Novotného a Fialova, jakož i zesnulý již Bedřich Brandejs. Po českém venkově bylo rovněž několik zdatných puškařů vynálezců (Třebechovice a j.). I v Dolních Rakousích byl jeden; jmenoval se Kulhánek.