Žena svobodná.
Od jakživa byla žena přírodou určena k tomu, aby napomáhala k rozmnožování potomstva. Ale čas mění i časy — a tak se dnes, na počátku dvacátého století, ocitáme před přelidněním, protože populace příliš přibývá.
Vedle toho se v statistikách na to ukazuje, že je žen příliš velký nadbytek a že se všechny naprosto provdati nemohou. Z toho pak vyplývá nutnost: chápejte se, ženy, takových zaměstnání, která by vám zajistila existenci a po případě i stáří.
Každá rozumná matka vychovává dnes svou dcerku k tomu, aby se samostatně postavila do světa a nemusíte na vdavky čekati. Děvčeti se dnes tato okolnost záhy postaví před oči, a již žákyně obecné školy slyší radu matčinu: »Nejprve se musíš něčemu řádnému naučiti, a pak se teprve uvidí, co dále.«
Vyrůstající dívka slýchá a uvažuje otázku: »Co by z tebe bylo, kdybys se neprovdala?« Je nutno chopili se buď učitelství, úřadování nebo živnosti nějaké. Dcerky ze stavu úřednického bývají záhy na to připravovány, aby zvykly mysliti: »Až budu úřednici, dostanu plat a nebudu musiti čekali na muže.«
A tak studují s příkladnou pilností a horlivostí. Gymnasialní a universitní studia nám přivádějí dnes doktorky, professorky. Paedagogia nám připravují učitelky a ředitelky škol. Hudební ústavy, jmenovitě Rudolfinum, odchovává hudebnice, pěvkyně, dramatické umělkyně.
Obchodnic a živnostnic samostatných máme dnes již počet značný. Pomocnic v domácnostech je na tisíce. — Na vdavky také proto nelze dnes počítati, protože se někteří muži ženiti vůbec nechtějí. Počítají, že by na skrovné příjmy nemohli uživiti ženu a děti, i zůstávají raději starými mládenci.
Podívejme se. jak si vedou v životě ženy svobodné! Jakmile se byly po dosažení nějakého platu zařídily, hledají, jak by čas prázdně vyplnily. Po pravidelné každodenní práci vyhledávají sporty.
Divadlo, koncerty bývají navštěvovány těmi dámami, jež milují zpěv, hudbu a dramatické podání. Největší počet samostatných žen miluje četbu a proto si zařizuje knihovny.
Vzdělané ženy svobodné nevynechají jediné veřejné přednášky, aby pokračovaly s duchem času.
Úřednice, jimž jest při psaní stále seděti, oblibují si jízdu na kolech. Cestování ve velkých společnostech líbí se také oněm dámám, jež bývají uzavřeny v obchodních místnostech. Jsou samostatné dámy, jež po denní vykonané práci milují ticho, a ty se ponejvíce zaměstnávají malováním, nebo jemnými pracemi ručními.
Mnohé dívky zvolí život klášterní hned, když se jim »první láska« nepodařila. Stalo se, že jediná dcera továrníka a millionáře dala si odstraniti zuby, aby ji žádný muž nechtěl. Z velikého svého jmění pořídila školy pro chudinu a zavedla ve všech těch školách plné stravování dětí. Nemohla-li dosíci štěstí v manželském stavu, učinila chudinu šťastnou a tak rozsévala radost a lásku kolem sebe.
Za dřívějších dob. kdy byly vdavky jediným zaopatřením ženiným, brousili si lidé vtip na starých pannách. Illustrované noviny přinášely karrikatury a stavěly na posměch ženy neprovdané. Dnes je tomu jinak. Dobyla-li si dívka takového postavení, že bez těžkých starostí živa býti může a má i stáří zajištěné, tu zvedá hrdě hlavu a libuje si v samostatnosti, v neodvislosti.
Dnes se nemusí samostatné ženy ani úplného osamocení báti, neboť jsou zavedeny spolky. Dle hesla »Svoji k svému« vytvořují se skupiny stejnorodých povolání. Tak na př. mají učitelky literní dávno již zřízenou »Jednotu« a vydávají svůj odborný časopis.
Ústřední spolek českých žen vydává také časopis »Ženský Svět«. — Právě vyjednávají některé dámské spolky mezi sebou možnost, aby měly spolkový dům s vlastní společnou domácnostní úpravou.
»Dámský kruh« již něco podobného před léty zavedl na Vinohradech. Vyhlídky pro samostatné ženy jsou utěšené. Vzdělané ženy se dovedou snášeti a každá bude míti upřímnou snahu, aby celek povznášela. Hudba, zpěv, četba, deklamace, veselé výstupy, zábavné večery v zimě okoření pobyt v takovém domě společném.
Pro letní příjemný pobyt bude u každého společného domu zahrada. Procházky osvěží obyvatelky a ve zvláštním salonku zahradním budou moci se oddávati zamilovaným pracím ručním, korespondencím se zevnějším světem a četbou moderních autorů i denních novin. Ve světském takovém domě společném budou dovoleny návštěvy příbuzných a tak zůstanou členky ve styku s vlastními rodinami.
Jsou ženy, jež do nejvyššího stáří zachovávají si svěžest tělesnou i duševnou a těm nevymírá nikdy pramen humoru. Divadelní pěvkyně a herečky mají již v Německu svůj asyl t. j. dům pro stáří, kdy již neschopny jsou na divadle vystupovati, ale duševní i co možno tělesnou svěžest zachovávají si až do poslední chvíle svého života.
témata článku:
Diskuze k článku „Stará panna: proč si některé ženy volily tento osud a jak se jim žilo?“