Stařík vyrazil na trh koupit krávu, podvodníci ho místo toho obrali o všechny peníze v kartách

Krávy.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Hochstapler.

Nelze pro to tak snadno nalézti českého názvu; je to individium, které hřeší na hloupost, neb lidské dobráctví.

Vždyť jest ještě mnoho důvěřivých lidí na světě. Neříkejte, že svět nestojí ani za fajfku tabáku, a že jest zkažen. Jsou ještě tvorové, kteří neví ničeho o zkaženosti světa a podlosti lidí. Jako na př. stařík J. Dudík, rolník ze Šišmy.

Vypravil se vesele na dobytčí trh, odbývající se každý třetí pátek v měsíci, aby koupil krávu, dobrou dojnici. Starostlivá žena pokropila jej svěcenou vodou, když odcházel, a pečlivé napomínala, aby se nenechal ošidili, neb všelijakých handlířů jest na světě habaděj.

Stařík chodil po trhu, ohlížel tu a tam krávy, pomakal a potáhal tu, která se mu zdála býti dobrá, pohádal se, když prodavač žádal vysokou cenu, neboť měl sebou jen 2500 Kč. Každá kráva se mu nelíbila.

Když se tak rozhlížel, přiblížili se k němu dva mladí muži, a vyzvali ho, aby s nimi šel, že mají státi v hostinci p. Žaloudka vzácnou krávu, která na jedno podojení dá 15 litrů mléka. Stařík zablýskl očima a chutě šel.

V hostinci ho počali nejprve častovati, vychvalujíce opět do nebe krávu, a pak na ukrácení chvíle dali se do hry s třemi kartami: »Černá hraje, červená béře, bílá tratí.« Z počátku hráli mezi sebou, stařík samolibě se usmíval, pak si přisadil a — vyhrál.

Chytráci, rozumoval v duchu, si myslí, že na mne vyzrají, ale kde! Sázel z počátku menši obnosy a štěstí mu přálo — vyhrával. Chuť rostla, přisazoval větší obnosy, aniž pozoroval, že až na dvě stě Kč prosázel celých 2500 Kč.

Když pak poznal, že padl do rukou darebáku, tu již bylo pozdě, oba muži zmizeli. Sháněl se po nich na trhu. ale marně. Došel na četnictvo a oznámil své neštěstí. Četnictvo dosud po hochstaplerech pátrá.