Stávka
Posledním obranným prostředkem dělnictva jest stávka (anglicky: strike).
Stávka sama o sobě, když chrání spravedlivé požadavky dělnictva, jest něco dovoleného. Proto i křesťanské dělnictvo se jí súčastňuje. Jest to nutná sebeobrana.
Již ve středověku tovaryši dělávali stávky. Nejstarší známá stávka byla r. 1329, stávka vratislavských pasířských tovaryšil. Avšak stávka jest i zbraň dvousečná, kterou může i sobě dělnictvo uškoditi a taky často opravdu poškozováno bývá.
Proto třeba jest zde velké opatrnosti a spolu i ochrany pro tu část dělnictva, která z rozumných a vážných důvodů stávky súčastniti se nechce nebo nemůže.
Jak totiž zkušenost učí, strana sociálně demokratická často zahajuje stávky, nehledíc k prospěchu dělnictva, nýbrž hledíc jenom k prospěchu své strany.
Aby opět po čase dělnictvo si více upoutala ke své organisaci, zahajuje i stávky divoké, jež mají ten hlavní účel, aby zaměstnavatel do úzkých byl přiveden a poškozen a nikoliv aby se dělnictvu pomohlo.
Začínají i stávky takové, které jsou jenom ku prospěchu zaměstnavatelů velkokapitalistů a ke škodě dělnictva.
témata článku:
Diskuze k článku „Stávky za dob Rakousko-Uherska“