Jaká žena, taková je ruka Její.
»Vybírám-li si děvčata pro balet,« pravil jistý divadelní ředitel v Novém Yorku, »nevyptávám se jich na formu jejich těla.
Pozoruji prostě jejich ruce a rozhoduji o osudu uchazeček, anižby o tom měly nejmenšího tušení.
Ovšem hezká tvář má také svůj význam, ale nepřenáhluji svého úsudku ohledně toho, jak bude vypadat v trikotu.
Některé velmi hezké tváře zdobí tělo, z kterého ani velmi mnoho voly nic nevyvede. Směle tvrdím, že v 95 případech ze sta uhodnu, má-li dívka hezkou postavu pro divadlo, a potřebuji k tomu pozorovati jen kontury prstů.
Představí se mi ku příkladu dívka štíhlého vzrůstu. Jelikož se u podobných často vyskytuje, že bývají tenké, zkoumám ji mnohem důkladněji než postavu prostřední.
Má-li dlouhé a kostnaté prsty, vidím ihned, že nebude k potřebě, jelikož má i údy tenké a nohy dlouhé.
Má-li prsty dlouhé, ale obrostlé masem a zašpičatělé, má dobrou postavu při své výšce.
Má-li prsty krátké a plné, je jistě i překrásné postavy.«
témata článku:
Diskuze k článku „Tajemství, skryté ve tvaru ženské ruky“