Nehody aeroplanů.
Francouzské ministerstvo války uložilo podplukovníku Bouttieaux-ovi, aby sestavil statistiku všech neštěstí aeroplanů a jich příčin.
Od r. 1909 do r. 1910 dosaženo aspoň toho, že poměr neštěstí klesl na polovici, kdežto počet aeroplanů stoupl pětkrát, počet diplomů pilotů dvacetkrát.
R. 1910 proletěly aeroplany celkem 500.000 km, a jedno neštěstí připadlo na 15.600 km cesty.
Statistika neštěstí je následující:
R. 1909 | R. 1910 | Součet | |
---|---|---|---|
Počet aeroplanů | 200 | 1300 | — |
Počet diplom, pilotů franc. | 18 | 354 | 372 |
Počet neštěstí smrtelných | 3 | 28 | 31 |
Počet neštěstí prostých | 43 | 70 | 113 |
Rekord hod. rychlosti km | 77 | 109 | — |
Rekord vzdálenostní km | 232 | 584 | — |
Rekord výškový m | 475 | 3100 | — |
Rekord časový hod. | 41,17 | 81,12 | — |
Příčiny neštěstí v těchto dvou letech byly následující:
Smrt | Zraněni | Součet | |
---|---|---|---|
Nedokonalá stavba | 17 | 26 | 43 |
Chyba pilotova | 9 | 33 | 42 |
Poruchy ovzduší | 2 | 27 | 29 |
Neopatrnost diváků neb aviatiků a j. | 3 | 31 | 34 |
31 | 117 | 148 |
Porouchání šroubu bylo příčinou neštěstí v 6 případech, chybná pilotáž způsobila 41 neštěstí, z nich 9 smrtí. Z těchto 41 se jich stalo 24 při zatáčení, z nich 3 smrtelná, 8 při sestupu na zem (5 smrtelných) a 9 pro rychlý sestup (1 smrtelné).
Nejvíc neštěstí se událo při vzestupu nebo při sestupu.
Dvojplošníky, jichž bylo mnohem více ve službě než monoplanů, vykazovaly 57% neštěstí, jednoplošníky 43%.
témata článku:
Diskuze k článku „Tragická statistika leteckých nehod v dobách prvních letadel“