Žert pražských řezníků.
Bylo to za třicetileté války, kdy za více než tříměsíčního obléhání a dobývání Starého i Nového města pražského bylo obyvatelstvo odloučeno od ostatního světa a trpělo nedostatkem zásob potravních.
Zejména hovězího masa se nedostávalo pražským, za to Švédové měli ho v hojnosti, neboť sháněli veškeren dobytek z dalekého okolí do Prahy. Stáda ze severních Čech přihnaná stála na planině u Holešovic, takže s druhého břehu, kde byla pražská posádka, bylo jej viděti.
Na valech při Vltavě u ostrova Štvanice měli stanovisko řezníci, jakožto obránci Prahy. S těžkými srdcem pohlíželi na pasoucí se stáda na druhém břehu.
Tu jeden měl šťastnou myšlenku, jak snadno a lacino by se mohl zmocniti několika kusů. Sdělil se o svůj nápad s ostatními druhy, kteří s ním ihned souhlasili a slíbili, že mu pomohou plén provésti.
Když také vojenský velitel Colloredo dal k tomu svolení, v noci, přede dnem sv. Václava, čtyři řezníci staroměstští se přeplavili v lodičce na ostrov Štvanici a přebrodili se dále až na břeh u Buben. Náhoda jim přála, že nedaleko břehu, kde Švédové neměli žádných stráží, přišli na krávu právě otelenou, jíž vzali hned tele a spěchali zpátky.
Kráva počala po teleti bučeli, a když se jí tele ozvalo, pustila se brodem za ním. Ostatní dobytek, sveden jejím bučením, dal se za ní do řeky, načež jej řezníci. aby se nemohl na břeh u Buben vrátili, od zadu na ostrov Štvanici hnali a pak úžlabím dopravili až na své stanoviště. Tam jim již pomohli ostatní druhové a tak dostali ve svou moc přes půl třetího sta kusů dobytka, který přišel obleženým Pražanům velmi vhod.
Švédové dověděli se o tomto smělém kousku teprve, když bylo po všem a marně vyslali na řezníky několik ran z děl. Ostatní dobytek přepravili ihned s planiny u Buben a Holešovic do obezděné obory u Ovence, aby obležení nemohli tento podařený lup opakovati.
témata článku:
Diskuze k článku „Třicetiletá válka: Jak odvážní řezníci zachránili Prahu“