Úklid v pokojích.
Než-li se začne smejčiti, vynesou se peřiny ven na bidlo rovněž i žíněnky prošívané, veškeré pokrývky a koberce.
— Peřiny nesmí se vystaviti ani na parné slunce, neboť se tkanivo přeprudí a také peří tím trpí, (za velkého parna totiž z ostének se tuk vypařuje). Nesmí se vynášeti v době vlhkého počasí, neboť se při odpočinku v nich tato vlhkost do těla vsává. Před odnášením peřin se trochu rukou poklepou a natřepou. Nemohou-li se pro nepříhodné počasí peřiny vynášeti, dávají se na židle v jiných místnostech, kdež se neuklízí, aby se nezaprášily.
Koberce.
Koberce běžné pereme v tekutině jako při praní pokrývek. Vyklepané, namočené koberce klademe na větší desku (stolu, lavice neb na obrácené necky) a jemným žíněným kartáčem v této tekutině smáčeným po obou stranách čistíme. Pak je vlahou vodou spláchneme a ponecháme z nich vodu vysáknouti.
Dáme je do rámu v němž se suší záclony a jenž se dá rozšiřovati a zužovali. Kraje se sevřou do rámu a tím se stejnoměrně koberec vytáhne bez poškození. Není-li rámu, tu mírně nedosušené koberce napneme na podlahu kuchyně slabšími hřebíčky.
— Velké koberce čistíme na podlaze. Namáčíme kartáč do oné tekutiny a kartáčujeme; pak suchým, čistým šatem ihned vytiráme z vlhkosti. Necháme je napnuté buď v místnosti dosušiti, aneb někde ve stínu je dosušíme na bidle.
Jest však dobře je denně zbavovati prachu, a sice takto: Rozhodí se po nich kyselé, hodně vymačkané zelí a rýžovým košťátkem vytírá se z nich prach, který se uchytí na zelí a zároveň se tím také barva koberce zjasní. Pak z nich se zelí smete a odstraní.
Jinak se čistí od prachu tím, že se po nich rozhodí nastřádaný vyvařený, hodně vymačkaný čaj a zase rýžovým koštátkem se rozmetá po kobercích, až se naň prach nachytá. Pak se čaj propláchne, usuší a uschová k dalšímu čištěni. Rovněž i čajem se velice barva koberců zjasni.
Koberce v zimě také takto se čistí: Položí se povrchem, po němž se chodí, na zmrzlý (ztvrdlý) sníh a plácačkou se na ně klepe. Tím se prach z nich odstraní a pak koštátkem sníh z nich smete.
Parkety.
Parkety se čisti takto: Nejprve se zametou vlhkými pilinami, aby se nezvířil prach na očištěný již nábytek. Jsou-li přiliš špinavé, tu nejméně jednou do roka se řádně louhem u mydláře koupeným umyji pomocí jemného kartáčku. Hodně se vysuší a druhý den železnými hoblinami drhnou po délce, aby se příčným drhnutím nepoškodily.
Hobliny ty zakoupí se u materialisty (balíček jich stačí na menší pokoj), upraví se ve věchet, který se navrchu obváže šatem, aby hobliny do rukou nepálily. Jinak se tak dlouho po parketách škrabe, až se z nich veškerá špína odstraní.
Pak se čistě zametou, suchým šatem vytřou a natírají hadříkem smáčeným ve voskové pastě (koupené u materialisty). Ta se na parketách hodně roztírá a pak jemným flanelem aneb zvláštním kartáčem hodně leští. Pasta tato je velice úsporná a vydrží při opatrnosti čtvrt roku, počítaje na menši pokoj při týdenním natírání.
Linoleum.
Linoleum, zejména praktické v dětských pokojích neb jídelnách, čistí se každý týden hadříkem ve vlahém mléce namáčeným, čisté vysuší, nepatrné lněným olejem natírá a opět se hodné vysouší (leští).
Několikrát do roka natírá se linoleum rozpuštěným voskem s terpentinem smíchaným (rozpustí se 1 díl vosku a tři díly terpentinu). Tím se tenounce pomoci hadříčku natře a a kartáčem hodně lešti. Pasty výše uvedené na parkety s výhodou upotřebí se na leštění linolea. Nepatrně hadříčkem v tom smáčí se, čistě umyté, suché linoleum natírá se suchým šatem a hodně do lesku vyleští.
Linoleum nejlépe se denně čistí, zamete-li se opatrně smetáčkem, pak suchým šatem hodně od prachu vytírá. Mezi vytíráním smetáček se často vyprašuje. Tak bude linoleum stále jako nové, zejména natře-li se občas pastou, jak jsem výše uvedla.
témata článku:
Diskuze k článku „Úklid podlah v bytě v roce 1916? Na takovou práci byste dnes neměli čas ani trpělivost“