Veřejná umývárna v roce 1907: Jaké hygienické vybavení můžeme našim předkům závidět i dnes?

Soukromá koupelna. (ilustrační obrázek)
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Veřejná umývací zařízení.

Nepokryté části lidského těla, zvláště ruce, vyžadují častějšího umývání, zvláště v zaprášených a zakouřených velkoměstech, a měla by se proto věnovati veřejným umývacím zařízením (na nádražích, v restauracích atd.) větší péče než dosud.

K této otázce píše »Časopis pro veřejné zdravotnictví«: Velkou potíži při praktickém řešení je ta okolnost, že používáním zařízení těch četnými osobami vzniká možnost přenesení nakažlivých nemocí. Tak může uváznouti nakažlivina na stěnách umyvadla a dostati se do »čisté vody« používané některým následujícím hostem.

Dále může býti sprostředkovatelem přenášení společné mýdlo, společný utěrák. Je proto důležitým úkolem technického řešení takovýchto zařízení, aby byla úpravou jich vyloučena možnost přenášení nákazy. Společný utěrák nutno vymýtiti a nejlépe nahraditi utěráčky papírovými.

Podobně možno také vymýtiti používání společného kusu mýdla zavedením automatu, které vypouštějí na nastavenou ruku určité malé množství prášku neb hustého roztoku mýdelného.

Možnost nákazy vodou infikovanou (nakaženou) předchůdcem umývadla použivším lze vyloučiti — pokud by běželo o pouhé umývaní nikou — mytím rukou jen v tekoucím paprsku vody a ne v nádrži umývací.

Avšak i pro umývání obličeje, které tímto způsobem dobře provésti, konstruováno již přiměřené zařízení: sprcha obličejová vystupující zdola vzhůru k obličeji nad nádrží skloněnému; nádrž umývadla pak slouží jen k zachyceni upotřebené již vody stékající s obličeje.