Obchodní talent.
Nově přijatý cestující uhelného obchodu prodal panu Štěpničkovi, usedlému staršímu pánovi, sto centů uhlí po koruně třiceti haléřích.
Když přinesl objednávku šéfovi, řeklo se mu, že nerozumí obchodu a že si musí pamatovat pro příště: cent uhlí stojí ve velkém korunu čtyřicet haléřů. Bude-li prodávat za korunu třicet, dostane vysvědčení, že se choval mravně a k úplné spokojenosti a — chef se usmál zlomyslně — může se jít pást.
Cestující se usměje a řekne: »Věděl jsem, co stojí cent uhlí — ale pan Štěpnička je můj dávný známý a můj bývalý šef mu vždycky počítal cent uhlí za korunu třicet.«
»No, ale to musel váš bývalý šef tedy pořád doplácet,« ptá se udivený principál.
Cestující se zase usměje: »Ale ne, panu Štěpničkovi se počítalo sto centů a poslalo se mu jich jen pětasedmdesát.«
Šef si mladého cestujícího změří pátravým pohledem. Ví, že se tak děje v mnohých obchodech, sám se k tomu však nesníží nikdy. Pokrčí rameny a řekne: »Lituji, ale u nás to tak neděláme. Moje firma je solidní už nějakých padesát let.«
Cestující mlčí a jde po svých.
Druhého dne hlásí šefovi, že pan Štěpnička bude platit cent uhlí za korunu čtyřicet haléřů,
Šef se usměje: »A jak jste to provedl?«
Cestující se usměje také: »Ó, řekl jsem mu, jakých manipulací se odvažoval bývalý šéf! A pak jsem mu řekl, že můj nový šef je solidní firma a takové věci že »nevede«. Toho tak potěšilo, že si objednal 100 centů uhlí po koruně čtyřiceti haléřích.«
Šef se zase usměje. Pak se zakaboní a zeptá se: »Prosím Vás, a to pan Štěpnička nikdy uhlí nevážil?«
»Ah, ani pomyšlení. Dřív to nedělal a ted to už jistě nebude dělat, když jsem mu prozradil obchodní tajemství.«
»Tak mu to uhlí pošlete.«
Ale cestující je čiperná hlava. Pan Štěpnička bude sice platit korunu čtyřicet za cent, ale pošle se mu stejně jako dřív jen pětasedmdesát centů.
A cestujícímu se zvýší plat a případně i provise.
témata článku:
Diskuze k článku „Veselá historka ze života obchodníka aneb podvodníci byli, jsou a budou“