Historie sahající až do Rakousko-Uherska
Vkladní knížky mají již více než stoletou historii. Přestože zájem o ně dnes má jen minimální množství klientů, několik bankovních domů v České republice zřízení vkladní knížky stále nabízí.
V principu vkladní knížky fungují velmi podobně jako dnešní spořicí účet či spíše jako termínovaný vklad. Vkladatel uzavřením vkladní knížky získá pevnou úrokovou sazbu, kterou jsou jednou ročně úročeny obnosy uložené na knížce. Produkt má skutečně podobu fyzické papírové knížky, na kterou jsou při návštěvě pobočky zapsány vložené částky a případně připsané úroky. Finance lze vybrat po uplynutí sjednané výpovědní lhůty.
Dnes jsou vkladní knížky tak trochu duchem minulosti. Připomínají dobu, kdy internet, ale často ani elektřina nebyly samozřejmostí. Fyzická vkladní knížka plnila funkci spolehlivého záznamu informací pro klienta, stejné informace pak vedl peněžní dům i pro svou potřebu.
Ústup ze slávy v 90. letech
Největšího rozmachu dosáhly vkladní knížky za minulého režimu. Kdo neměl vkladní knížku, jako by nebyl. Po revoluci byly vkladní knížky stále zakládány za účelem odkládání financí pro děti, jimž šlo tento produkt rovněž jednoduše založit. I dnes přetrvává mezi posledními klienty zájem o vkladní knížku právě z důvodu spoření potomkům.
S rozkvětem nových finančních produktů – a zejména s nástupem internetového bankovnictví – se však vkladní knížka poměrně rychle stala zastaralým produktem. Nastoupila éra spořicích účtů a termínovaných vkladů. Značnou popularitu získalo i stavební spoření se státní podporou, které nabízelo mnohem zajímavější zhodnocení vložených financí.
I z dnešního pohledu mají bankami nabízené vkladní knížky velmi nízké úroky a tento produkt již lze jen těžko někomu racionálně doporučit. Pokročilé spořicí a investiční produkty budou nepochybně moudřejší volbou.
Článek není historický text a informace v něm uvedené nemusí vyjadřovat názory redakce.