Vize Thomase Alvy Edisona ohledně budoucnosti Německa, Japonců v USA a možnosti světového míru

Jak se Edison dívá na dnešní problémy světové.

Tomáš Edison, slavný vynálezce fonografu a elektrické žárovky a proslulý zdokonalovatel telefonu a telegrafu, přijal v den svých 74. narozenin četné návštěvy ve své pracovně a rozhovořil se s nimi o životě, o hospodářských poměrech a o válce.

Jest jeho zvykem porozprávěti si se širší veřejností v den narozenin. Při takové příležitosti mysl Edisonova zabíhá od předmětu nejbližšího k věci odlehlejší, a hned zase vrací se k námětu mimochodem dotčenému, okouzlujíc přítomné svou pružností. Peníz a podmínky, uložené Německu spojeneckými vládami jako odškodné nezdají se slavnému badateli přemrštěnými se zřetelem na lhůtu 42 let, v nichž mají býti splněny.

— „Bude-li kdysi seznáno, že závazky Německem jsou nepřijatelnými a prokáží-li Němci poctivými fakty, že jich nelze splniti, budou spojenci zajisté zmírněny; jestiť pošetilostí, drželi někoho ve vězení pro dluhy“.

— Edison předvídá možnost válečné zápletky s Japonskem, jestliže mu nebude poskytnuto většího prostoru k umístění stále vzrůstajícího obyvatelstva. Vyslovil se však proti přílivu Japonců do Spojených států, ježto nikdy by se s námi rasově nesmísili.

Na otázku, zdali po jeho názoru může dojiti k nové světové válce, odvětil: „Budou menší války, leč, možnost rozšíření jejich na světový zápas jest, alespoň co my budeme na živu, sotva myslitelna“.

Zabrániti válce bylo by možno „spolkem neb dohodou Spojených států, Francie, Anglie, Italie a Japonska na základě 50%ního snížení zbrojení. Jest však třeba zabezpečiti se pro všechen případ a podnikati i nadále nákladné zkoušky s nejmodemějšími vymoženostmi všech oborů válečných tak, aby všichni byli stejně pohotoví a co nejmoderněji opatřeni, kdyby přece nastal neočekávaný obrat.“

— O vzpružení amer. průmyslu pravil: „Opravte a uveďte v soulad s obchodnickými otázkami zkostnatělou formu washingtonské vlády. — Nechte jednati obchodníky, aby se sami dopracovali své spásy bez všelikého zasahování do jejich věcí. Postavte Hoovera tam, kde svých organisačních schopností nejlépe využije. Hoover není založen akademicky; jest jedním z největších pokladů, jež má naše země“.

— Pro mladého muže, vstupujícího do života, nemá Edison rady co do volby povolání. „Kdož by tu dovedl poraditi“, pravil, „jestliže kdo dosáhl 21 let věku a jest duševně mrtev, nepomůže ani rada, ani příklad. Dovedl-li se mezi 12. a 16. rokem něčím nadchnouti, bude zajisté pokračovati a stane se vynikajícím mužem. Jinak duševně zakrní“.

— Jeden z návštěvníků nesměle a váhavě nadhodil, že bylo o Edisonovi roztrušováno, že jest chorý a zdraví jeho podryto. Tu pan Edison v pravém slova smyslu se vymrštil ze židle, zamával prudce rukou a vypial hruď. „Zdá se vám tak při pohledu na mne?“ otázal se a jedním hlasem ozval se sbor „nikoli“.

A vskutku, nehledě k dávné již vadě nedoslýchavosti, pan Edison nemá nač si stěžovati. Dobře mu chutná, dobře spí a pracuje více než kdokoli jiný.