Výzva z roku 1929: Rodiče, nebojte se pustit děti do přírody samotné!

Pusťte děti na vandr!

Až to budou maminky číst, chytnou se za hlavu a při představě, že by jejich dítě šlo samotné od vesnice k vesnici, budou jim vstávati vlasy.

A přeci jest naprosto nutno, aby dítě si vyšlo občas samo na vlastní zodpovědnost a učilo se tak samostatnému jednání. Naplníme-li klukovi ruksak, dáme mu krátké kalhotky, svetr a nepromokavou kazajku, do ruky hůl, do kapsy několik korun a řekneme: „běž!“ prokázali jsme dítěti službu a udělali mu velkou radost.

Studentské noclehárny najdeme ve většině měst; jsou obyčejně umístěny ve školách a chlapec tam ztráví klidně noc a nabere chuti k pouti po našich vlastech. Skauting jest u nás poměrně málo rozšířen, a přeci tolik znamená, a tak dobře vychovává děti v muže.

Založte tam, kde není, skautský oddíl, naučte děti i sebe skautskému desateru, které jest tím nejkrásnějším mravním zákonem. Pusťte své děti se skauty na pouť a těšte se, že se vrátí lepší a zdravější než vyšli.

V Německu mají nesčetné noclehárny umístěné ve městech, kde turistický ruch přichází v úvahu. Na cestovatelské výstavě v Drážďanech jest nejzajímavější část i ta, která jest věnovaná cestování bez komfortu s ruksakem na zádech a holí v ruce.

Německé dítě učí se znáti svoji vlast a učí se ji milovat, učí se samostatnosti a zodpovědnosti. Otuží-li se dítě na takovém putování, nebude v zimě kašlat a trpět věčnou rýmou.

Maminky, pusťte své děti na vandr!