Za socialismu se hrálo. Jen se o tom nemluvilo

článek je inzerce, nejde o historický text
Před rokem 1989 se věřilo, že prostituce, tuláctví nebo hazard jsou protizákonné. Ve třetím případě to nebyla pravda – hazard jako takový byl legální.

V šedesátých letech se potichu vytratil ze zákoníku zákon, který ho zakazoval. Právě za vlády prezidenta Novotného, který rád hrával karty, i když to byla asi náhoda. Socialismus se smířil s faktem, že jeho občané mají neřesti. Nelegální bylo pouze shromažďování se a neplacení daní.

Bylo veřejným tajemstvím, že v zemi se scházejí karbanické kluby. Ve vedlejších místnostech v hospodách, v motorestech, v soukromých bytech. Automaty ještě nebyly - ty se začaly vozit až po revoluci z Německa, často staré a vyřazené. Podle vzpomínek současníků Státní bezpečnost nechávala hráče většinou na pokoji. Zřejmě mezi nimi bylo i mnoho příslušníků z vlastních řad a prominentů. Na stolech se hrálo o pohádkové částky, někdy io několikaleté výplaty, což určitě nebylo v duchu Marxovy filozofie.

Valchaři v zakouřených bytech

Michala Horáčka si pamatujeme jako redaktora, který psal texty pro Hapku a Hegerovou nebo chlapíka, který odstartoval Něžnou revoluci tak, že spolu s Kocábem zorganizovali setkání Havla s předsedou vlády. Ale čeští valchaři si ho pamatovali jako nejmladšího bankéře v biotopu tajných heren. Horáček a jeho chábři (parťáci) po revoluci založili společnost Fortuna (která je dnes obřím hráčem v systému licencovanakasina.cz).

V roce 1970 měl Michal osmnáct let a pohyboval se mezi socialistickými hráči. Ti byli různí - lékaři, řezníci, policisté, umělci, sportovci, různé dělnické profese. Horáček o tom později napsal píseň pro Richarda Müllera Srdce jako kníže Rohan. Nerozuměli jste textu? Jednalo se o hráčskou hantýrku. Některé výrazy byly z vězeňského prostředí, neboť mezi hráče chodili i pasáci, veksláci a různí podvodníci. Podvádět v kartách nebyl hřích – nebyla to chyba podvádějícího, ale bankéře, že si toho nevšiml.

Valchař byl bankéř, který se hrou živil, čili čas od času každý hráč. Kobera byl majitel bytu, kde se nejednou scházely desítky kouřících hráčů, zatímco ve vedlejší místnosti se pokoušela spát rodina. Za Koberu se vybíral hráč, který prohrál spoustu peněz, a pronajímáním bytu si kompenzoval ztrátu. Ostatní hráči mu za noc zaplatili na nájemném měsíční mzdu, plus Kobera jim prodával nápoje nebo tlačenku. Moje teta, tvoje teta byly výrazy pro pole ve hře založené na porovnávání hodnoty karet. Šlepr byl hlídka, který dával pozor, jestli nejdou policisté.


Umělci na dně

Hráči sice hráli s obrovskými částkami, ale byli chudí. Peníze byly pro ně žetony - pokud si některý hráč koupil něco dražší, ostatní mu to vyčítali, neboť snižoval objem v banku. O hráčském podsvětí napsal Horáček knihu.

Sem tam se hazard dostal i na veřejnost. Narážky na něj se objevovaly v literatuře nebo filmech. V nejsledovanějším superseriálu Nemocnice na kraji města byl například hráčem doktor Blažej, pozdější primář ortopedie. Když o titul nejlepšího zpěváka v Československu soupeřili Karel Gott a slovenský zpěvák Karel Duchoň, vědělo se, že Gott vede uspořádaný život, ale Duchoň prohrával v kartách velké sumy v bratislavských vinárnách. Byl to naivní dobrák, který se nechal obrat řeznickou mafií. Karel Gott Duchoňovi půjčil větší sumu peněz a poté mu velkodušně dluh odpustil.

Generál, který kradl nedostatková semena

V roce 1968 vyplul na povrch případ, který zatřásl celou zemí a v podstatě i celou Varšavskou smlouvou. Šlo o slavný případ generála Šejny. Šejna byl nejvýše postaven politruk v armádě. Kdysi pomáhal sesadit mocného Čepičku. Prezident Novotný ho používal jako svou pravou ruku ke kontrole generálního štábu. Šejna měl v trezoru dokumenty na každého důstojníka v zemi, měl přístup k největším tajemstvím Varšavské smlouvy. A tento generál si v březnu 1968 - pár hodin před odebráním poslanecké imunity - sbalil kufry a uprchl na západ.

Obrovský skandál. Navíc, právě byla pár týdnů zrušena cenzura a případ začala rozpitvávat velká média. Případ generála, který začal pracovat pro CIA a napsal knihu o údajných zvěrstvech vojenských doktorů, přispěl nakonec k srpnové invazi do Československa. Co bylo za tím? Generál rozkrádal armádní majetek. Potřeboval peníze na milenky, auta, večírky - a hazard. V Sazce každý týden přetipoval dvě měsíční výplaty. Hrál hazard o peníze i o život.


Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!
Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře.



Článek není historický text a informace v něm uvedené nemusí vyjadřovat názory redakce.


datum vydání:
19. prosince 2023


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.