Zajímavosti z vydávání novin v Americe před 100 lety

Malý chlapec prodávající noviny.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

O tiskařské živnosti v Americe.

Sotvaže cestující vystoupí v New-Yorku na americký břeh, již je nucen si povšimnout celého hejna prodavačů různých časopisů, jež každému nabízejí své zboží, vychvalují je, a vyvolávají jeden přes druhého, jaké důležité zprávy a co zvláštního je v časopisech.

Podivuhodný zjev poutá naše zraky, když zříme houfce čiperných hochů, prodavačů to novin, kteří se „svým zbožím“ skáčí do jedoucích povozů, omnibusů a vozů elektrické dráhy; sotva tam ukončili svůj obchod, hned právě tak rychle za plné jízdy dovedou seskočit. Zde platí pravidlo, že „čas platí, čas tratí,“ „kdo s koho, ten s toho“ a „kdo dřív přijde, ten dřív mele.“

Hoši skáčí s povozu na povoz, drží se jako klíště na stupátku neb jen za lištu, jen aby prodali. Že tím jsou cestující často velice obtěžováni, jest ovšem jisto. Ale zvyk je zvyk. Jeden hoch předhání druhého, a často se malí prodavači mezi sebou servou.

Hle, tam vyjel z postranní ulice omnibus. Dva čiperové s balíkem novin na zádech se naň ihned „přilípli,“ a již nabízejí cestujícím nej novější noviny. Při tom se jeden na druhého mračí a silnější uštědří slabšímu pokud možno nějaký štulec. Za chvilku, když prodali několik novin, zmizí aby přepadli zas jiný omnibus neb elektrický vůz.

Mezi prodavači časopisů na ulicích je mnoho chromých. Mají pohmožděné bud ruce neb nohy, neb jim některé údy scházejí. Napadá tu maně, že toho příčinou as bude podobné skákání do jedoucích povozů.

Rozvoj novinářské živnosti v Americe jest obdivuhodný, zvláště v New York-u; o něčem podobném nemá Evropa ani zdání. Je pravda, že americké časopisy mají pěkný zřetelný tisk a dobrý papír. Nedělní čísla časopisů v New Yorku bývají tištěna i tiskem vícebarevným.

Vydávání takových novin je spojeno se značnými obtížemi, zejmena při velikém formátě a mnoha listech; novoyorský „Herald“ na příklad mívá 96 stran. K tomu ještě třeba podotknouti, že redakční závěrka končí jen krátkou dobu před vyjitím čísla, aby tam mohly býti zařaděny nejnovější zprávy. Jeden časopis chce v tom ohledu předstihnouti druhý, a americká reklama se neleká žádných překážek; každý chce být prvním. Tak byl nabízen nový večerní list „Brooklyn Observer“ už v — 11 hod. dopoledne.

Časopisy se sázejí sázecími stroji, u nichž je vždy dostatek vycvičeného personalu, jenž se při práci střídá, aby list vyšel co možno nejdřív. Velké požadavky se pak ovšem kladou na rotační tiskací stroje, jenž úžasně rychle chrlí celé spousty potištěného papíru. Mají pak už rotační stroje šesti i osminásobné, jež potištěný papír hned suší, skládají a váží s podivuhodnou rychlostí a přesností, a mnohdy tisknou i v několika barvách současně.

Podobně jako časopisy tisknou se i jiné tiskopisy, zejmena různé reklamní plakaty, na něž si Američané velice potrpí. Plakat délky 12 m není v New-Yorku již vzácností. Tu se ovšem uplatňuje umění ryjecké, neboť se na jich tisk užívá dřevěných rytin. Ovšem není tu třeba hotovit rytiny ve drahém dřevě zimostrázovém, jako pro jemná vyobrazení, nýbrž jen v některém z obyčejných druhů dřev levných.

Velkých reklamních plakatů užívají hlavně železné dráhy, jež za mořem vedou vzájemný konkurrenční boj dosti prudce. Proto najdeš téměř všude nalepeny obrovské plakaty různých železničních společnosti na domech, zdích, plotech, střechách, boudách. Našince, jenž zkoumá některý ze železničních plakátů, zvláště zajímá, že tam jsou poznamenány na příklad stanice, kde možno lovit ryby. Američané totiž rádi loví ryby, a za svojí zábavou podnikají často daleké cesty po dráze na místa bohatá rybami.

Blížíme-li se po dráze ke většímu americkému městu, můžem se bavit pohledem na celé houfy reklamních plakatů, jimiž jsou podél trati polepeny zdi, budovy, střechy i ploty. Americké plakaty jsou nejvíc upravovány pro pohled z dálky. Při pohledu na tyto sáhodlouhé obrazy a obrovská písmena v nás vznikne myšlenka, jak se podobné plakáty zhotovují?

Překvapí nás zajisté, vstoupíme-li do tiskárny plakatů; co tu třeba různých velkolepých zařízení, aby byly tyto obrovské tiskoviny bezvadně provedeny! Na ohromné plakaty třeba ovšem ohromných tiskacích strojů.

Američané si při vydávání knih vždy dávají záležet na obálkové stránce. I obyčejné obálky se tisknou dvojí, trojí barvou, lepší pak více barvami. Hotovení desek na vyrážení vypouklých obrazů a ozdobných nápisů se neděje cestou ryteckou. Obraz se vyfotografuje a leptá a deska zhotoví odlitím. Podobně čistě americkým vynálezem je galvanoplastické zvětšování a zmenšování štočků (cliché).

Zvláštní uznání zaslouží americký tisk z toho důvodu, že se tiskne velmi čistě a většinou na dobrém papíře. Cliché se udržují vždy v čistotě, což jasnosti tisku obrázků velice napomáhá.

Největší americkou tiskárnou je státní tiskárna ve Washington-u, jež zaměstnává 7000 osob.