Zapomenuté aforismy o ženách, mužích a lidském chování

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Národní listy - 1925, autor T. A. Buk.
Máte rádi aforismy a moudré citáty? Článek z roku 1925 vám jich nabídne hodně o rozdílech mezi muži a ženami, o lásce, o podnikání, o majetku a dokonce i o bohu. Sami se můžete přesvědčit, že ani téměř sto let od jejich vydání jim neubralo nic ze své platnosti.
Následující text pochází z roku 1925

Aforismy.

Znemožněte ženám, aby se přetvařovaly a lidstvo vymře, neboť všichni muži zůstanou svobodni.

Kdyby láska oči otvírala, místo aby zaslepovala, ničila by sama sebe a vymizela by zároveň s lidstvem.

Po zrušení soukromého majetku křičí nejvíce ti, kdož prahnou po příležitosti, kterou skýtá zkušenost, že z obecního krev neteče.

Všichni lidé jsou si rovni, všechněm byla dána táž příležitost využíti vrozených vloh (bohatství začasté jest jen překážkou) a každý mohl ve svém oboru vyniknouti, kdyby se dovedl ovládati a zmoci překážky, životem mu v cestu kladené.

Každá překonaná překážka usnadňuje zdolání překážek dalších, i těch „nepřekonatelných“, právě tak, jako jest kuřákovi, který si odvyká kouřiti, každá odřeknutá cigareta podstatnou pomocí při odříkání se cigaret dalších. Lidé této vrozené vlastnosti „zvykati si“ (přizpůsobovali se neb opičiti se) užívají ve svůj neprospěch a jen zřídka kdy vede k úspěchu oddávání se svým zálibám neb vášním.

„Muž nemusí býti hezký“, říkají dívky, poněvadž jejich hlavní pohnutkou jest zaopatření jejich a jejich dětí a to může dáti pouze muž bohatý neb rozumný. Žena pro muže jest však do značné míry pouze přepychem a proto v prvé řadě hledí na krásu. — Kdyby muži neb zákon žádal na ženách ke sňatku doktorát, věnovaly by ženy a dívky čas, který věnují nyní toiletě, studiu; kdyby rodiny živily ženy, vybíraly by ony a v kavárnách bychom viděli i vážné pány líčiti se, česati mikádo a upravovati svůj pestrý zevnějšek.

Dbáme o to, aby hřeben spravil hřebenář, a nikoli vlásenkář, nejdůležitější úkol však, roditi a vychovávati děti — ponecháváme často náhodě.

Postavíme-li ke žlabu dobytek, žere jen dokud má hlad, nepoctivý člověk však bere dokud může — odtud lichva, úplatky atd.

V monarchii nemohl krásti aspoň jediný člověk. — Totiž panovník. Zpívalo se „Jmění, krev a život dejme ..." K vůli této výhodě bylo by však nevýhodou vraceti se k monarchismu.

U nás se ptáme: „Kým jest pan X. Y.?“ „Centrálním ředitelem“, zní odpověď. — „Zajisté veliký člověk!“ Američan se táže: „Kdo jest, ředitelem?“ „Pan X. Y.“, dí tázaný. „Jistě dobrý ředitel.“

Nezáviďme štěstí svým bližním, neboť nevíme, jakou cenu zaplatili za to, co za štěstí pokládáme a je-li to, štěstím vůbec. — Štěstí je zcela subjektivním pojmem, nezávisí na věcech vnějších, nýbrž tvoříme si je, aneb ničíme, porovnávajíce svůj úděl s osudem druhých. Řekneš-li bližnímu do očí, co si o něm myslíš, jest možno, že se mýlíš, ale jisto, že jej při nejmenším pohněváš.

Lež a pravda jsou body, ležící proti sobě na obvodu kruhu, opsaného kol každé skutečnosti, kterým kterákoli vrstva lidí neb i jednotlivec může libovolně otáčeti. Učil-li Kristus: „Rozdej svůj majetek bližnímu!“, jest to totéž, čemu učí socialismus: Vezmi majetek svému bližnímu. Jako nenašel Kristus těch, kdož byli ochotni rozdáváti, nenajde socialismus těch, kdož si dají majetek vzíti.

Čest jest ctnost, jež nám velí, abychom nikoho nezklamali (svým jednáním. I zloděj může býti čestným, na příklad, nezradí-li svého spoluvinníka.

Lidé plýtvají časem mnohem více nežli penězi — jednak proto, že jej nedovedou prodati, jednak proto, že se nesnaží koupiti štěstí prací, nýbrž zahálkou.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1925, autor T. A. Buk.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
20. září 2022


Diskuze k článku „Zapomenuté aforismy o ženách, mužích a lidském chování“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.