Zapomenuté české míry: Jak velký je lán? Kolik měří jitro, korec, sáh nebo loket?

Sklizeň obilí.
Autor: António Carvalho de Silva Porto
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

O starých mírách a váhách.

Do redakcí časopisů velice často docházejí dotazy na obsah starých měr a vah dle dnešní výměry, a to hlavně od venkovských krajanů. Nejčastější otázka — mnoho-li má dle našich amerických měr starý český strych anebo jedno jitro — byla již nesčetněkráte časopisy zodpovídána, ale vyskytuje se znovu a znovu.

Když se jedná o převedení nynějších evropských (metrických) měr na naše zdejší, má časopis velmi lehkou práci, poukázáním tazatele na kterýkoliv “počtář,” knížku, obsahující různé výpočty, nebo na některý řádný kalendář, v němž podobné převody nemají scházeti.

Ale když se jedná o staré míry a váhy, jako jest strych, měřice, jitro, sáh, loket, stará libra, žejdlík atd., jest to již obtížnější, poněvač se měr těch již dnes neužívá leda v lidovém návyku, a obyčejně přepočtům věnované knihy je vypustily ze svých tabulek.

Vzhledem k tomu ale, že jest přemnoho krajanů, kteří se o porovnání starých měr s našimi zdejšími zajímají, podáme tuto přehledně převod jedněch na druhé a to způsobem lidovým, snadno srozumitelným. Záleží nám více na tom, aby každý čtenář porovnání snadno pochopil, nežli na tom, aby bylo do nejnepatrnějšího zlomku vypočítáno.

Naši otcové měřili své pozemky na měřice, strychy či korce, jitra a lány. Hlavní mírou bylo jitro, jež mělo 2 strychy nebo korce. Jedno jitro měřilo na zdejší míru něco méně nežli 1½ akru.

Nejbližší snadné porovnání jest: 5 jiter jest asi stejná rozloha, jako 7 akrů. Jedna měřice měla 500 čtverečních sáhů, kdežto jedno jitro 1600 čtv. sáhů, tedy více nežli tři měřice. Lán měl 60 korců či strychů výsevku, celolánník byl tedy majitelem 30 jiter polí. Přibližně měl lánník 40 akrů, pololánník 20 akrů pozemku. Tolik co se rozměru pozemků týče.

Dosti často přichází na přetřes otázka míle, takové, jakou se měřily vzdálenosti ve starých vlastech. Tam byla míle dosti značnou vzdáleností, kdežto zde se řekne: jsi tam za chvilku, je tam jenom jedna míle.

Skutečně jest mezi oběma těmi mílemi řádný rozdíl. Stará rakouská míle, jež znamenala dvě hodiny cesty, má 4½ naši americké míle. Přesnými číslicemi naznačeno, má 1 rakouská míle kilometrů 7.420, kdežto jedna zdejší pouze km. 1.610.

Jeden český sáh měl 3 lokte, jest tedy přepočet snadný. 2 sáhy rovnají se 5 zdejší yard. Zdejší yard jest o málo kratší metru, maje 0.9149 m., kdežto starý loket měl 0.77776. Jde tedy asi 12 loktů do 10 yardů.

Jeden český sáh měl 3 lokte, jest tedy přepočet snadný. 2 sáhy rovnají se 5 yardům.

Ve váze není tak značný rozdíl. Stará česká libra jest o maloučko lehčí nežli naše zdejší. Přesně vypočtena má zdejší libra 0.453 kilogramu, kdežto ona česká má 0,514 kg. Jde tedy asi 9 zdejších liber na 10 českých.

Stejně malý rozdíl jest mezi starým žejdlíkem a zdejším pintem, ale ve prospěch žejdlíku, jenž jest o poznání větší. Pint obsahuje 0,473 litru, žejdlík obsahuje 0,480 litru. Pro rychlé vyhledání podáváme tuto přehlednou tabulku starých českých měr a vah s převodem na zdejší.

1 Lán má 30 jiter čili 60 korců (strychů), nebo 40 akrů.
1 Jitro má 2 korce (strychy) nebo přes 3 měřice, nebo asi 1½ akru.
1 Korec či strych jest ½ jitra nebo 7 desetin akru.
1 česká libra má 9 desetin libry americké.
1 stará míle má 4⅝ americké míle, nebo 7420 metrů.
1 americká míle má 1610 metrů.
1 loket (český) má 5 šestin yardu, nebo 78 cm., a 1 yard má 98 ctm.
1 sáh má 3 lokte, nebo 2½ yardu.
1 žejdlík jest o malý zlomek větší nežli pint.