Zavinil T. G. Masaryk sebevraždu svého studenta?

Tomáš Garrigue Masaryk.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Ze studně klerikálních lží.

Z Vídně. 26. června. (Zvl. tel.) Mezi věcnými opravami na konci rozpočtové debaty byla pozoruhodná oprava posl. prof. Masaryka adresována P. Šilingrovi.

Tento sluha boží, který ve zpovědnici sice lež zatracuje, ale v parlamentě a v novinách ji pracuje jako by byla přední svátosti, vypravoval za své řeči v poslanecké sněmovně, že prof. Masaryk jako universitní učitel má na svědomí sebevraždu studenta K. K. rodem z Brna.

Patří již ku klerikální zbrojnici taková tvrzení, která z pravidla dají se zjistili velmi těžce, jednáť se o mrtvého. Tentokrát však byl zástupce augustiniánského kláštera přistižen při lži tak nestoudné, že má všechnu příčinu neukazovati se na veřejném světle.

Poklady, které uvedl prof. Masaryk na základě denníků sebevrahových jsou zdrcující nejen pro poslance, který tak dokázané lže. pomlouvá a podezřívá, ale i pro katolického kněze, kterým Šilinger je.

K věci: P. Šilinger vykládal, že jediný syn brněnského úředníka K. spáchal sebevraždu, protože na universitě seznal spisy Masarykovy. Před smrtí telegrafoval prý otci do Brna: »Otče, přijeďte do Goty. tam mne najdete mrtvého. Dejte mě v Gotě spálili. Učení mého učitele přivedlo mě tak daleko, že nemohu déle žiti. Ztratil jsem víru v Boha. život je mi břemenem.«

Páteři Šilinger a Šrámek s velkou emfasí prohlásili, že smrtí nešťastného mladíka je vinen profesor Masaryk. V Hlase potom rozšlapali aféru jako tučné sousto.

A co je pravda?

Přítel zesnulého, který se s ním stýkal do poslední chvíle, zjišťuje a denníky mladého sebevraha to potvrzuji, že ubohý student spáchal prostě sebevraždu proto, že nepříliš opatrným životem utržil si — syfilis!! Neštěstí toto postihlo ho na jedné pražské »pouti«. Odjel domů a léčil se vodou a slunečními lázněmi, ale marně.

Již na gymnasiu ostatně dělal vždycky dojem člověka nešťastného a nespokojeného. Rodiče ač bydlili s ním v Brně, dali ho totiž od páté gymnasijní třídy do chlapeckého semináře. Tam, jak sám se přiznal, poznal první pohlavní poblouzení. A sám také svému příteli nedlouho před smrtí řekl: Mám syfilis a zastřelím se proto!

Masarykových spisů student ten neznal, přednášek jeho neposlouchal a proto také jeho učení nemohlo býti příčinou sebevraždy. Za to jednou u něho zmíněný kolega našel »Pikantní« knihovnu »Zapovězené ovoce«.

V tom a v seminární výchově spočíval asi důvod jeho nešťastného konce. To je pravdou a to včera prof. Masaryk věcně opravil. Rozumí se. že odhaleni to způsobilo velký dojem.

Ale klerikální kožich kdyby ho sebe víc kdo spráskal. Otřese se a jeho majitel lže vesele dál. To už je klerikální příroda. Ale včerejší lekci, kterou P. Šilinger dostal se svými kumpány, otevře snad leckomu zaslepenému oči a ukáže mu, jakými zbraněmi naši klerikálové dovedou bojovati.