Zázrak na Visle: jak porážka rudé armády ovlivnila svět

Válka rusko-polská.

Obraz »Varšavo vpřed«.
autor: Zdzisław Jasiński
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Bitva na Marně zachránila Paříž a bitva na řece Visle zachránila zase Varšavu. Rudé divise poraženy byly nuceny ustoupiti na východ, takže Varšava je již mimo nebezpečí.

Porážkou rudých vojsk zhaceny byly také plány Němců v říši, kteří doufali, že pomoci bolševických vojsk podaří se jim zvrátit versaillskou mírovou smlouvu. Dokud rudá vojska postupovala a blížila se Varšavě a německým hranicím, stupňovala se stará nenávist německá nejen v říši, nýbrž i u nás a všude, kde jsou Němci.

Tak v Horním Slezsku zejména v Katovicích došlo k pravidelné téměř válce mezi německým obyvatelstvem a dohodovým a polským vojskem, při niž teklo na obou stranách hodně krve a na severu vítali Němci rudé vojáky prapory a slavobránami a místní správy v koridoru Gdanském sestavili bolševici hlavně z Němců, a na mnoha místech v Německu došlo ke komunistickým vzpourám, vyvolaným nedočkavými komunisty.

Také Maďarům porážka rudých vojsk zhatila plány. Maďaři již se těšili, že poražená Polska bude muset hledat pomoc, a proto ji také již předem nabízeli. A naši komunisté skrývající se za maskou soc. demokratickou, povzbuzeni úspěchy rudých vojsk, stávali se čím dál tím vyzívavější, zejména na Slovensku, kde rudí emisaři Horthyho kalili vodu, v niž by pak v nastávajícím zmatku mohli snadno lovit.

Prozatím jim porážka bolševiků ruských zhatila plány. Než porážkou bolševiků není nebezpečí úplně odstraněno a bude trvati tak dlouho, pokud se nepodaří uklidniti Rusko a zažehnati válku rusko-polskou.

Obrat v Minsku.

Po porážce rudé armády u Varšavy Poláci zamítají nyní ruské podmínky a kladou své vlastni a žádají prý, aby se o mír jednalo na půdě polské nebo neutrální. Poláci žádají prý všechna území osídlená většinou Poláky, národům, kdysi k Polsku náležejícím má se dostali sebeurčovacího práva a bolševici musí svá prohlášení skutky zaručiti. Dohoda radí Polsku, aby nemařilo dále času a uzavřelo mír.

V rudé armádě prý nastal úplný rozvrat.

Praví se, že bývali carští důstojnici zavedli rudé vojsko do pasti. Dle jiných byla porážka rudých armád zaviněna vysílením vojínů následkem přílišných pochodů, takže prý jezdci na koních spali.

V Ukrajině prý zuří veliké povstání v území blízkém generálu Wranglovi, takže bolševická fronta proti tomuto ruskému generálu mohla by býti takto snadno zničena. Severní rudá armáda počtem 50.000 mužů pry je Poláky zaskočena, takže ji nezbývá než kapitulovati nebo utéci na německou půdu.