Zlobivé děti a špatná půda: důvody, proč česká veřejná hřiště nejsou travnatá

Proč nemáme trávníková dětská hřiště?

Správce městských sadů vinohradských, známý odborník p. Batěk, nám píše:

Nikoli poprvé ventilována tato otázka a ve včerejším čísle Vašeho denníku poukázáno i na cizinu, dokonce i na malé místo v Uhrách. Uvažovali jsme, ba i pokusy v ohledu tom jsme činili, by za písková hřiště byla zřízena travnatá, avšak praktické důvody nás vždy odradily.

V prvé řadě vadí založení trávníkových hřišť špatné složení naší půdy. Suchoparná, propustná břidlová půda, na které jen s největší obětí udržuje se náš pažit, není vhodná k upravení hřišť a míst, na kterých se denně ne sta, nýbrž tisíce dětí pohybují.

V týdnu by byla to Sahara. Podobná hřiště lze upraviti na hlinité, humusní prsti, kde kořen pevně zakotví a vzdor všemu udrží pastvinu při životě.

Pak musí býti k disposici značné plochy, jichž používání se střídá. Části se užívá, druhá se připravuje a třetí křísí opět k životu. Myslím, že déle než 14 dnů za naších poměrů by jedné části nebylo lze užívali.

A konečně byla by též nutna výchova našich dětí a jich dohledu, aby místo hraní a proskočení systematicky se hříště neničila.

Tak jako dnes, kdy u stromů vyrýpávají se ohromné jámy, až kořeny se odkryjí, kdy po všech cestách za dozoru rodičů a ošetřovatelek dělají se dolíky a písek maže se po lavicích nebo hází do trávníků za takových poměrů vůbec není myslitelno, že by travnatá hřiště se udržela.