Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.
Episodka ze života mistrova.
Asi před 25 lety zavítal Dvořák do svého rodiště a zašel také do blízkých Veltrus, aby navštívil své příbuzné, z nichž dva bratři tam posud žijí.
Jeden zaměstnán jest v miřovickém pivovaře a druhý, nejmladší z bratří Dvořákových, místní strážce veřejného pokoje, jest znám i mnohým Pražanům, kteří do Veltrus vyjíždějí, aby potěšili se pobytem ve starém, zádumčivém parku hrabat Chotků.
Ve Veltrusích bylo právě posvícení. Dvořák zavítal do hostince, kde zasedl mezi své staré známé. Všichni v srdečné zábavě pohlíželi na tančící mládež, vzpomínali starých dob, když tu v hlavě jednoho z přítomných zrodil se zvláštní nápad.
Požádal jménem krajanů mistra, aby jim složil na památku nějakou taneční skladbu, při které by se účastníkům o posvícení ještě veseleji tančilo. Dvořák se usmál, poseděl ještě chvíli a k večeru vracel se k Nelahozevsi.
Druhého dne, v pondělí, přišel zase do Veltrus, zavolal si kapelníka, předložil mu partituru, dal ihned hlasy rozepsati a novou polku sám s hudebníky nastudoval.
Skladba tato, jím samým „Harfanice“ nazvaná, jest jednou z nejzvláštnějších svého druhu. Má svižné tempo a pizzicata, v nichž všechny nástroje se střídají, působí zvláštním, teplým dojmem.
První takty polky vzbudily, jak se samo sebou rozumí, všeobecné nadšení přítomných, a tak se Dvořákova polka hrála o „pěkné hodince“ až do rána. A o „sousedské“ znova.
Ještě dnes často zaslechnou se zvuky její při hudbách posvícenských v tamním kraji a nikdo z posluchačů ani netuší, že skladatelem jejím jest mistr jména světového.
Poznámka redakce Bejvávalo.cz:
Popisovaná hudební skladba, dnes označovaná jako polka Harfenice B4, je momentálně pokládána za ztracenou. Její melodie ani další osudy nejsou známé.
témata článku:
Diskuze k článku „Ztracená skladba Antonína Dvořáka, která se okamžitě stala tanečním hitem“