Z ruské domácnosti.
Po léta bedlivě se zabývám ženskou otázkou i bylo zcela přirozeno, že při svém nedávném delším pobytu na Rusi věnovala jsem pozornost hlavně ruským ženám a jejich různému zaměstnání.
Pojednati o tomto zajímavém předmětu důkladněji, vyžadovalo by více místa, než nezříkám se toho, bude-li pak přáním redakce i čtenářstva, a vědouc krom toho, jak poučení lze podati i v rouše zábavném.
Vylíčím zde stručně ruskou hospodyňku, neboť Ruska, pravá a nefalšovaná zasvěcenci se jeví v tolika obměnách od chudé šlechtičny, potomkyni mocných bojarů, až po zbědovanou ženu venkovského mužíka, o jejíž omezenosti ale neprávem obíhá anekdota, že se domnívá, kterak ji muž více nemiluje, pak-li ji aspoň týdně silně nenabije neb jinak nepotýrá.
O Češkách právem platí ustálené mínění, že jsou výbornými kuchařkami, o čemž nemůže býti nej menšího sporu, ale právě tak jsou ruské studentky vyhlášeny pro svůj prý nihilismus a jiné nechvalné vlastnosti.
Aniž bych o tom posledním rozhodovala, uvedu pouhé faktum, že školství na Rusi jest na stupni žalostně nízkém, takže obecný lid tam na studující ženu pohlíží s předsudkem a na místech rozhodujících, jejichž úkolem by mělo býti každé zdravé hnutí podporovati, lze vycítit pouze neochotu a odmítavost, zaviněnou ztrnulým dlouholetým byrokratismem.
Tolik o povšechném vzdělání Rusky. A nyní promluvíme o její domácnosti. V povšechném smyslu toho slova dobrou hospodyní v Rusku bývá naturalisovaná zde Němka i Češka, kterážto národnost jest ponejvíce zastoupena ve stavu středním, totiž úřadnickém, důstojnickém a pod.
Vznešené a bohaté „báryny“, (paní) obklopeny celým hejnem služebnictva jen po zábavách, společnostech a návštěvách se shání a jest příznakem rodinného života Rusův, že při velice vyvinutém smyslu pohostinnosti oslavují hlučně a okázale ty nejmenší události rodinné, takže kde bývá rozvětvené příbuzenstvo, tam se po kolik týdnů hosté, ani návštěvy netrhnou a mnohá matka své dítky uvidí sotva dvakráte za měsíc, jezdíc ku všem spřáteleným rodinám od jedné ke druhé aniž by se doma zastavila.
Tento rozčilující ruch a shon jest nicméně nejvlastnější živel, ve kterém se pravá Ruska nejraději pohybuje a nechá se to vysvětliti okolností, že tamější ženy dosud vážně se neúčastní veřejného života, žádný pevný ani prospěšný cíl nemajíce před sebou, pouhým zábavám se oddávají k ukrácení chvíle, ba i četba jest většině takových dam úplně cizí a starosti povšechné, jak je tak jinde sourodá družka snáší s manželem, jsou jim naprosto neznámy.
Muž ať sám pečuje o výživu rodiny, ať shání na zábavy — žena pokuřuje cigarety a poroučí služebnictvu, kromě toho i velké společnosti jsou usnadněny tím, že při hostinách podávány ponejvíce různé delikatesy, totiž nakládané ryby, raci a výtečné jsou zvláště speciality paštik a salámů, což vše zapíjeno kvasem i. vodkou, dovede každou společnost velice rozjařiti.
Povaze hlouběji založené, vědomé si vážnosti životního úkolu nijak by takový život se nezamlouval, než neříkává se darmo, jiný kraj, jiný mrav.
Bylo mi to nejednou s podivem, ale lichotilo mi, nikoli snad osobně, nýbrž v mém vlasteneckém vědomí, že kdykoli přišla řeč na naše české poměry, na postavení, práci a význam českých žen, dobrosrdeční vousatí a vlasatí Rusové chválou se rozplývaly nad zdatností Češek, kdežto bedlivému pozorovateli tamější ženy připadají nejinak než jako exotické květiny, prospívající jen za utěšených hmotných poměrů, protož shrnuji dojmy, jaké na mne učinila jedna část ruských žen ve slova, že o nich, jako o ženách našich nelze právem říci : „Můj dům, toť moje tvrz!“
témata článku:
Diskuze k článku „Proč se vzdělaní Rusové ženili raději s Češkami, než s Ruskami?“