Když je vysoké datum
Některé hospodyňce jsou poslední dny v měsíci přímo k nepřečkání. Strach před nepředvídaným vydáním, starost o zítřejší den, to jsou chvíle, kdy je korunka nesčetněkrát převracena v dlani, až pálí.
To všechno nejsou pocity, jež prožívá jen nešetrná hospodyňka, jež po prvním o překot vydává — a splácí dluhy, tyto zlé dny znají i velmi hospodárné a šetrné hospodyně. Kapsa nás, malých lidí, není bezedná, a někdy se peníze kutálí, i když je sebe lépe držíme v ruce.
I v těchto špatných okolnostech musíme si umět vypomoci. Nepomůže mračení, ani nešťastná tvář, tím ztrpčujeme věc sobě i druhým. Trochu kuchyňských praktik, zralého uvážení a dovednosti —- a můžete servírovat tak, že nikomu ani nenapadne, že jste v tísni.
Nejprve prohlédneme spíž, a podle zásob se zařídíme. Máme v sáčcích rýži, krupici, krupky, cukr, sůl, i trochu čočky, mouku, několik vajec, cibuli, sušené houby a sklenice s kompotem. Využijeme všech těchto věcí v našem jídelníčku a kupujeme jen to, co je nejnutněji zapotřebí, (to je samozřejmé, že ano?). Kupujeme levnější druhy masa, i zeleniny. Často dáváme místo moučníku ovoce; máslo a sádlo nahrazujeme dobrým margarinem a lojem, škvařeným s mlékem.
Nakupujeme podle toho, co právě dostaneme nejlevněji, podle roční doby. V létě zeleninu a ovoce, na podzim skopové, v zimě vepřové maso a pod. V létě dávejme na stůl hodně salátu, neboť je za pár haléřů a obsahuje velmi cenné živiny. Sestavíme si také jídelní lístek těchto »hubených« dnů, jež ovšem měníme podle libosti a podle zásob.
V tomto jídelníčku si můžeme zopakovat levnější jídla, jež přizpůsobíme svým zásobám. Jsou to: zeleninové polévky, ze sušených hub, výživnou rajskou z pasty, již jsme si samy konservovaly, a s rýží, pak bramborovou. Z masa nejlevnější: dršťky, pličky, hovězí žebro se zeleninou, (dá ještě polévku) k večeři ovar z hlavy prasečí, pak vepřová žebírka, jež děláme s bramborovými knedlíky a ne naposledy i jaternice a klobásy, jež s vydatným příkrmem (levné brambory a zelí) nepřijdou draho, rovněž i uzenky s bramborovou kaší, se špenátem, či vuřty zapékané do brambor. Brambor lze v tomto jídelníčku též dobře použít.
Ani drahé moučníky nesmí přijít v úvahu. Levné jsou kaše, z nichž rýžovou můžeme podat s kompotem z čerstvých jablíček nebo malinovou šťávou za studena — odpadá tak maštění a kaše má novou chuť, velmi dobrou. Levnější jsou i škubánky, nudle, obyčejné vdolky a pod. Často však moučník může nahradit čerstvý kompot nebo ovoce. Nebo můžeme po obědě podat buchtu a bílou kávu.
Těžším oříškem bývá svátek nebo jiná oslava, jež připadá ku konci měsíce. Tu musíme umět čarovat. Vymyslíme dobrý, levný pořad, pěkně prostřeme a každé jídlo podáme na zvlášť pěkné míse a ozdobíme. Ovšem, nesmí scházet dort a nějaká ta dobrota. Pro tyto případy je nejlepší, míti dobře zamknutou krabičku, v níž máme oříšky, mandle, čokoládu, snad i moučkový cukr. A pak snadno lze udělat dobrý dort.
Pamatujme vždy při rozpočtu, prvního v měsíci, s obnosem na nepředvídaná vydání Nějaký ten dárek, nebo lékař a pod. Nakupme také prvního mýdlo, sodu a j. na prádlo. Ovšem pečlivě schovejme a odměřujme, aby se zbytečně neplýtvalo.
Udělejme si za každých okolností rozpočet a zapisujme každé sebe menší vydání. Nepřemýšlíme zbytečně, kam výdaje plynuly a máme konečně i vysvětlení, je-li podivno, že se nevyjde, někdy za špatných okolností. Nenechme také nikdy dojít tak daleko, aby z nás padal kabát nebo boty, než má přijít prvého, kdy je možno koupit nové. Včasná správka a nákup nové věci také šetří.
témata článku:
Diskuze k článku „Co dělat, když je vysoké datum a v rodinném rozpočtu dochází peníze?“