František Cajthaml
Jméno české veřejnosti skoro neznámé — za to na horké půdě českého severu každému Čechu tím více známé.
František Cajthaml narodil se r. 1868 v Suchomastech u Berouna, a jako patnáctiletý krejčovský tovaryš vydal se hledati chléb na český sever.
Roku 1889 byl v Litoměřicích vězněn pro účast ve hnutí socialistickém 3 měsíce. Krátce na to vydal několik svazků povídek. Jeho sbírky básní ,,Písně dělníka“, „Na stráži“, „Pole krvavá“, v kterých popisuje hlavně utrpení českého lidu hornického na severu, byly velice příznivě přijaty přední českou kritikou. Ukázky jeho veršů přinesl svého času i náš list.
F. Cajthaml účastní se význačným způsobem boje za české školství menšinové. Byl konferencí českých rodičů v Lomu na jaře konanou zvolen do deputace, která v těchto dnech urgovala u vlády vyřízení záležitostí českých škol. Jako redaktor „Severočeského Dělníka“ v Teplicích vyslovil první návrh na provedení všeobecné stávky školské.
Návrh ten všecky politické strany na severu a celý národ český vzali za svůj a tak jsme svědky zápasu v dějinách Rakouska ojedinělého, kdy 15.000 českých dětí musí se domáhat stávkou, aby nebyly mrzačeny na těle i na duchu v lidomornách, jakými jsou české veřejné školy v území zněmčeném.
témata článku:
Diskuze k článku „František Cajthaml - odvážný organizátor velké stávky za českou školu v dobách Rakousko-Uherska“