Jak se vyrábí jehly a špendlíky?

Postup výroby jehel.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Výroba jehel a špendlíků.

Podává řídící učitel Karel Cerný.

Jehly a špendlíky jsou ve světě rozmnoženy do millionů kusů a mají svůj domov u boháče i chuďasa, v městě i na venku, jsouce nám dnes důležitými nástroji a nevyhnutelnými našimi domácími potřebami.

Jehla má za účel spojovati tkaniny neb jiné látky pomocí nití trvale, kdežto špendlík obyčejně slouží pro spojování podobných látek na čas. Má však též jiný úkol, na př. napichovat brouky, motýly a jiný hmyz a umisťovat je ve sbírce, připichovat různé cedulky, ozdoby atd.

Jehly, vlastně jakási šídla, známe již z předhistorických nálezů z doby kamenné, kdy užíváno jehel kostěných, a z pozdější doby bronzové, kdy hotoveny z bronzi nemotorné jehly šicí i ozdobné jiné jehlice, spony a šídla, s oušky buď propichovanými nebo stočenými. V historické době užitím železa a oceli na různé domácí nástroje zdokonalila se i výroba jehel, jež ovšem až do našich dob vesměs vyráběny ručně, a to jmenovitě po tom, když se naši předkové naučili táhnouti drát (v XI. století).

Dosti vysokého stupně dokonalosti nabyla výroba ručních jehel ve střední Evropě koncem středověku (st. XV.). Tehdy hotovili jehly tím způsobem, že nasekané drátky na jednom konci rozklepali, rozštípali, a dva konce takto povstalé spojili v ouško. Později teprv do zploštělého drátku na konci proráželi ouška.

Dnešního dne ovšem zavedením strojů do všech oborů výroby a prováděním práce ve velkém zdokonalena i výroba jehel a podobného zboží netušenou před tím měrou.

Za dvouhaléř dostaneme dnes dvě nebo tři dobré jehly a špatnějších jehel dostanem za dvouhaléř plný jehelníček. Malých obyčejných špendlíků pak dostanem za dvouhaléř asi třicet. Ku podivu to levná cena při nynější drahotě všeho zboží! A přec jest jehla i špendlík nástroj zhotovený z dobrého materialu a způsobem velice pečlivým; zvláště výroba jehly je dosti složitá. Ale právě ohromné množství to činí, že při výrobě přihlíženo k dokonalému dělení práce, kterou vykonávají většinou stroje a z části jen zručná ruka dělníků.

Na nejlepší druhy jehel bere se nejlepší ocelový drát, tvrdý a pružný, což je třeba, aby se jehly tak často nelámaly. Špendlíky se hotoví z drátu mosazného.

Při výrobě jehel se natáčejí dráty strojem na buben průměru až 2 s něhož odvinující se drát se strojem střihá na krátké kousky dvakrát delší než budoucí jehla. Za hodinu se tak může nařezat 40.000 drátků, z nichž se zhotoví 80.000 jehel. Tyto nařezané drátky se rovnají a na koncích přiostřují, což se děje úžasně rychle. Zachytí se totiž do zvláštních svěrek vždy množství drátků najednou, rozpálí se na plameni do červena, aby změkly, načež se válejí mezi dvěma deskami, čímž se jeden drátek otírá o druhý.

Pak teprv nastává vlastní broušení. Dělník vezme asi 40—60 drátků najednou do ruky mezi prsty a přitlačuje je k točícímu se ostrému brousku. Při tom stále otáčí jehlami mezi prsty, aby se všude stejně na obou koncích nabrousily. Aby jemné částky ocele, jež při tom odletují, neuškodily dělníku při vdechování neb nelítaly mu do očí, bývá dole pod brouskem buď široký silný magnet, který přitahuje jemné částečky obroušeného kovu, neb ventilator, jehož vzduchový proud odssává ocelový prach z dílny ven. Zručný dělník nabrousí denně mnoho tisíc jehel.

Drátky nabroušené tak na obou koncích se pak přistřihují na stroji tak, že mají všechny stejnou přesnou délku dvojnásobné jehly.

Aby se mohla do jehly navlékat nit, třeba k ní pořídit ouško. Za tím účelem přicházejí obroušené ony drátky pod lis, kde se uprostřed, kde mají být ouška, trochu rozmáčknou. Pak se ocelovým hrotem označí u každé jehly místo, kde se má prorazit ouško, a drátek se položí na olověnou desku pod probíjecí stroj, jenž doň mžikem vypíchne dirku. Po rozlomení obou jehel od sebe se ouško ještě propiluje malým pilníčkem, aby se odstranily ostré hrany lomu, a obyčejně se mu dá tvar trochu podélný, aby se nit lépe navlékala.

Po těchto pracích se jehly vyčistí vodou, v níž je trochu octa, načež se po mnoha ti- sících kladou na veliké plechové mísy, jež se umístí nade žhavým dřevěným uhlím. Tam se brzy rozhřejí, ano rozpálí do červena, a nato se rychle vsypou do studeného oleje, čímž se kalí, to jest nabývají tvrdosti. Aby však nebyly příliš křehké, sypou se pak na plechové mísy, na nichž se nad železnými kamny nahřívají. Tím nabývají jehly onu zvláštní namodralou barvu čili napouštějí se.

Zbývá pak ještě jehly vyleštit. Za tím účelem se kladou rovnoběžně na sebe na kus plátna, prosypají smirkovým nebo skelným práškem, navlhčí olejem, zašijí do tohoto plátna, načež se svazek ten válí po delší dobu ve dřevěných deskách, takže se jehly o sebe třou a tím se leští. Toto leštění nutno opakovat vícekrát.

Konečně se jehly počítají a balí. Počítání se děje snadným způsobem. Ve zvláštním železném příručním pravítku jest upraveno sto ryh; posypem-li pravítko jehlami a válíme-li jimi trochu, uvázne v každé ryze jedna jehla a tudiž na celém pravítku sto. Ty se pak dají lehce zabalit do papíru, který je chrání od vlhkosti, aby nerezavěly. Také se dávají hotové jehly do papírových jehelníčků.

Někdy se jehlám zlatí ouška, aby byly úhlednější a snadno nerezavěly.

Podobně jako jehly pro obyčejné ruční šití vyrábějí se jehly do šicích strojů, jež jak známo mají ouško na přední straně, hned blízko hrotu. Při jich hotovení se však nevyrábějí jehly dvě najednou, nýbrž jednotlivě.

Špendlíky se hotoví podobným způsobem jako jehly, jenže se k nim místo ouška zvláště přidělává hlavička z mosazného drátu stočeného do těsné spiralky podobně jako jsou na př. struny otočeny drátem. Na špendlíkovou hlavičku stačí dva závitky takového drátku, jež se odstřihnou z dlouhého kusu navinuté spiraly, nasadí na tupý konec špendlíku a svěrákem se tento závit naň připevní, načež se kladivem poháněným od šlapací stolice smáčkne v kuličku, ve hlavičku špendlíku.

Rychleji se hlavičky nasazují zvláštními stroji, jež vyrobí za hodinu tisíce hlaviček. Jinými stroji se pak špendlíky čistí, odpočítávají a zapichují do papírů, v nichž přicházejí do obchodu.

Nejvíce továren na jehly a špendlíky je v Anglii, kde se ročně vyhotoví mnoho tisíc millionů kusů tohoto zboží, jež je předmětem čilého obchodu. Hlavním sídlem výroby jehel v Anglii je pak město Redditch; obchod se však soustřeďuje v Londýně. Mnoho továren na jehly je též v Americe, a novější dobou i v Německu, hlavně v obvodu Aachenském (Cášském) v Porýnsku.