Mají se české firmy bát konkurence z Ameriky?

rubrika: historické články / zajímavosti, původně vyšlo: Epocha 1903, autor —i.
Zajímá vás, jak před sto lety fungovaly americké továrny a zda byly pro náš průmysl konkurencí? Tehdejší stav našeho i amerického průmyslu vám popíše článek z roku 1903.
Následující text pochází z roku 1903

Americké nebezpečí.

Poslední dobou se mnoho mluví o americké soutěži v oboru výroby strojů, která ohrožuje naše průmyslové závody jednak tím, že američtí továrníci nemajíce dostatečný odbyt výrobků ve své zemi snaží se jej dosíci jinde větším vývozem následkem snížených cen a lepší jakosti svých výrobků.

Jelikož soutěž amerického průmyslu pociťují hlavně v Německu, přiměly tyto okolnosti pruského ministra financí, že s tajným radou H. Luegem konal cestu po Spojených Státech, aby se informoval, čeho je se továrníkům evropským (zvláště německým) obávat od amerického vývozu, a v čem záleží lepší podmínky výroby strojů v Americe. Tajný rada Lueg měl pak o americkém průmyslu, jejž seznal v Sev. Americe, přednášku ve schůzi hutnického spolku, jejíž stručný obsah zde reprodukujem.

Překvapující při americké výrobě je vzorný pořádek a důsledná její praktičnost.

Při továrních budovách nelze vůbec spatřiti stavby o několika poschodích. Všude se šetří lidskou silou, a kde možno provést nějaké zařízení strojem, je též tímto způsobem provedeno. Ocelové odlitky se vytahují z forem hydraulicky, nahřívají se opět samočinně, strojem se vytahují z peci a rovněž tak automaticky se dopravují do válcovny, takže skoro v celém prostoru není vidět dělníka.

Stroje obráběcí jsou též mnohem lépe zařízeny než u nás, ač ne co do pevnosti, nýbrž co do jakosti výkonu. Pracovní methoda se liší od naší na př. tím, že se při těžkých kusech určených k opracování namontuje obráběcí stroj na desku, na níž spočívá dotyčný opracovávaný kus, a nikoli naopak.

Všechny dílny jsou opatřeny nejmodernějšími přístroji a všude vládne zásada praktičnosti, která má hlavní slovo i v kancellářích, kde lze všude vidět telefon do všech dílenských budov a všemožná zařízení pro pohodlí personalu, to jest pro ušetření času. Výkresy se provádějí pouze v určitých velikostech a ukládají se svinuté tak, že z tisíce exemplářů možno ihned najít žádaný. Vedení továren je namnoze svěřeno mužům mladým, kteří se věnují svému povolání s pílí a zápalem jim vrozeným.

Rovněž i při konstrukci strojů lze všude vidět americkou praktičnost. Vyleštěných ploch na př. se zde provádí co nejméně, ježto se jich čištěním ztrácí mnoho času. Vůbec si Američané dávají málo záležet na zevnějšku a trvalivosti strojů, ale za to dbají o rychlou dopravu, jednoduchou konstrukci a pohodlnou práci jimi.

Velká zpotřeba strojů v Americe umožňuje tamním továrnám, aby při objednávce třeba pouze tří velkých strojů zhotovily jich hned celý tucet dle těchže modelů, ježto si jsou jisty, že odbudou i ostatní. Na pozdější objednávky možno pak tím způsobem dodat ihned stroj hotový. Tato výroba ve velkém vede ke specialisování, které pak má za následek stálé zdokonalování určitého druhu stroje.

Mzdu platí američtí továrníci velmi vysokou, ježto zaměstnávají malý počet dobře vyškoleného dělnictva, a větší část práce odbude stroj. Pro budoucnost a bezpečnost pracujících se však činí velmi málo nebo zcela nic.

Vůbec je v Americe modou, že bohatí průmyslníci dávají velké peníze na kulturní účely, university a knihovny, ale téměř nikde nelze nalézt dělnické domky a jiná opatření ve prospěch pracující třídy, vyjma školy.

U nás ovšem nelze provésti vše tak, jako v Americe, ježto se nacházíme v jiných okolnostech; mnohému se však můžem od Američanů přiučiti, zvláště přisvojit si jejich praktičnost a odvykati krásnému zevnějšku strojů. Naši konsumenti by měli výrobcům více vycházeti vstříc; obyčejně se žádají při objednávkách stálé novoty, třeba ještě neosvědčené, což ovšem výrobci znemožňuje pracovat ve velkém a brání tedy i specialisování. Jistá stálost při objednávkách je žádoucí.

Jinak netřeba americké nebezpečí pojímati příliš tragicky, ježto naše (t. j. v Německu) výrobní podmínky nejsou nikterak horší než americké.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1903, autor —i.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
18. února 2019


Diskuze k článku „Mají se české firmy bát konkurence z Ameriky?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.