Sto let od první československé mince (PR)

Měnová reforma

Zpočátku se na československém území stále využívala měna rakousko-uherská, což se ovšem mělo brzy změnit.

Aby mohlo Československo dosáhnout nezávislosti a částečné izolace od ostatních měn, stanovila jeho vláda v únoru roku 1919 měnovou reformu, jež měla za cíl stáhnout veškeré rakousko-uherské bankovky na československém území z oběhu a zavést novou finanční politiku.

Jednalo se o takzvaný zlatý standard, který zaručoval, že hodnota měny bude podložena hodnotou zlata. Vznik československé měny je datován na duben roku 1919.

Zlatá měna

Vznik československé měny tak vyžadoval odpovídající množství zlata. Stát jej získal díky dobrovolným darům a dluhopisům. Reforma se ovšem dočkala nevídaného úspěchu a koruna československá nabývá hodnoty 0,04458 gramů a stává se tak jednou z nejsilnějších a nejstabilnějších měn své doby, což také zaručilo ekonomický úspěch nově vzniklého Československa.

Sto let a pamětní mince

Letos je tomu již sto let, kdy byla vyražena první československá mince. Ku příležitosti tohoto výjimečného výročí vydala Pražská mincovna a.s. v limitovaném nákladu 1000 kusů památeční zlatý dukát s portrétem Aloise Rašína, významného politika a tvůrce československé měny.

Dukát je ražený ze zlata vysoké ryzosti podle standardu Karla IV., nese tak v sobě více než sedmi set letou tradici. Navíc je cenově dostupnější než zlaté mince ČNB, které se pro velký formát mohou dostat až na pětinásobek ceny dukátu. Portrét této významné osobnosti nese také pamětní stokorunová bankovka vydaná Českou národní bankou.

Měnová reforma v době první republiky sice vyžadovala náročný proces stahování starých bankovek a státní půjčky, ale zasloužila se také o vznik ekonomicky nezávislého a silného státu. Československá koruna se stala jedním ze symbolů nově nabyté svobody a nezávislosti a my bychom si měli její vznik bezesporu připomínat.