Geniální Dmitrij Ivanovič Mendělejev - co vše objevil kromě periodické tabulky prvků?

D. I. Menděljev

Dmitrij Ivanovič Menděljev.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Teprv po vystudování gymnasia, když byl posluchačem petrohradské university, začal se vážně zabývat chemií, a tou dobou napsal svá prvá díla.

R. 1856 se jako docent chemie ústroj né i theoretické habilitoval na petrohradské universitě, kde působil až do r. 1863, kdy byl povolán za professora chemie na petrohradskou vysokou školu technickou, na níž působil až do r. 1866, načež pak se stal opět professorem na petrohradské universitě.

Menděljev se hlavně zabýval studiem plynů a zplodin naftových. Za tím účelem podnikl r. 1866 cestu na Kavkaz a pak do Pensylvanie v Americe. Výsledky svých pozorování shrnul v knize, která je tou dobou nejlepším a nejcennějším pojednáním o naftě a jejím původu.

Když r. 1892 chtěla ruská vláda zavést bezdýmný prach, požádala Menděljeva, aby takovou látku vynalezl. Menděljev nazval svůj bezdýmný prach ,,pyrokollodionem“.

Z jeho spisů jsou nej cennější a nejdůležitější „Základy chemie". V této knize ponejprv pojednává o své theorii periodičnosti chemických prvků. Tato kniha, která byla přeložena do všech světových literatur, zjednala mu nesmrtelnost.

Psát o všech jeho pracech je zhola nemožno, jelikož jich je víc než 150.

D. I. Menděljev zemřel 3. února 1907. Dnes kráčí v jeho šlepějích důstojný jeho nástupce a žák Dr. Bohumil Brauner, professor české university v Praze.