Egyptské pyramidy
Egyptské pyramidy jsou nejstarší památka kulturního lidstva. Co v Evropě v pralesích národové život indiánský, lovecký, válečný vedli, tam dole na požehnaných březích Nilu obdivuhodně kvetla již kultura.
A proč? Povaha Egypta přinutila sama již prvého člověka, který onu zemi okkupoval, v kolébce lidstva takřka, v dětství lidstva, k blahodárné sedlačině, k stavbě pevných sídel. Egypt sám vtiskl národu svému svoji pečeť. Údolí nilské, obklíčené pouští, neúrodným, vyprahlým, přesypavým pískem, život tvorstva i rostlin ohrožujícím, každoročně blahodárnými obdařeno zátopami.
Zátopy nilské nad jiné podporovaly rolničení, bujnou dočasnou vegetací z každého do nánosu zúrodněné půdy zasetého semene. Egypt nebyl zemí pastýřskou, poněvadž traviny vodou nánosem zaplavované se zdusily, a které se nezdusily, africkým vedrem ¾ roku nepřetržitě panujícím byly spáleny a nedostatkem dešťů vyprahly.
Za to obilaření všeho druhu zkvetlo, husté obilí si vláhu zakrylo, a než zem zprahla, bylo s to poskytnouti bohatou žeň. Tím nomád upoután byl úrodou svého pole; aby pak ovoce své práce uchránil, stavěl prvá pevná sídla, vyzbrojená pevnými hradbami proti útoku nepřítele.
Blahodárnost pevných sídel, blahodárnost rolničení, klidného, nekrvavého způsobu života, v brzce obrážela se v celém sociálním i společenském postavení národů egyptských. Povstala prvá města, nad nimi pak mocní vladaři. Lid rolnický, v poměrném blahobytu žijící, krytý z boků pouští před vpádem nepřátel, rychle se početně množil,. a civilisace se stupňovala.
Již v době kamenné stavitelství v Egyptě nad jiné zkvetlo, již v té době mocní vladaři tamní památku jména svého zabezpečiti se snažili stavbou pyramid. Gygantické rozměry jejich hlásati měly budoucím slávu, moc i počet služebnictva těchto potentátů.
Tak povstaly pyramidy úžasných rozměrů, jež toho času byly skutečnými divy světa, jedinými svého druhu. Co moře potu, práce, uloženo do slaveb těch! Škoda, že jiným humannějším směrem neužilo se práce lidské k blahu celého národa! V době absolutistických názorů společenských lépe využiti práce lidské nikomu ani nenapadlo.
témata článku:
Diskuze k článku „Tajemný Egypt očima našich předků“