Dávné triky, které dokáží zesílit vůni květin

Parfumování květin.

Před několika lety byl vynalezen způsob, kterak lze květiny uměle barvití nejkrásnějšími a nejživějšími barvami. Výsledek byl velmi uspokojivý a došel znamenitého úspěchu. Avšak krásná barva u květů neznamená ještě vše; neméně cenná jest při nich líbezná a jemná vůně. Co jest do sebe krásnějšího květu, když vydává odporný zápach!

Proto budila otázka, zdali jest možno odníti květinám nepříjemného zápachu a dáti jim příjemnou vůni, živý zájem. Skutečně podařilo se lučebníkům dodati opovrženým květinám toho, čeho jim příroda nedopřála.

Tato věc není však právě nejnovější, neboť již staří badatelé zabývali se touto otázkou.

Již Ferrari vypravuje, že jeden z jeho přátel, podnikavý to duch a filosof, se pokusil o to, aby zbavil africký měsíček (Calendula officinalis) protivného zápachu; a podařilo se mu to po dosti malé námaze. Máčel po dva dny semena této rostliny v růžovém oleji, do něhož přidal něco pižma, poněkud jenom je osušil a pak je zasil.

Vyrostlé květiny neměly daleko tak silného zápachu jako původně a bylo zřetelně cítiti vedle tohoto původního zápachu též jiný jemnější. Z těchto květin, již trochu zjemněných, připravil ke druhé setbě semena stejným způsobem jako předešlá, a obdržel květiny, jež se mohly co do lahody vůně měřiti s jasmínem nebo s fialkou.

Časopis »La Liberté« v Liliu píše již v září r. 1851 : Nepříjemný zápach květin dá se odstraniti hned v zárodku, totiž při setí semen. Namočíme ovčí trus do octa, k němuž přidáno něco pižma neb ambry v prášku. Do tohoto roztoku namočí se semena nebo klíčky rostlinné několik dní; pokusy dokázaly, že vypěstované květiny rozšiřovaly velmi jemnou a příjemnou vůni. Má-li však býti výsledek zcela jistý, kropíme mladou květinku toutéž tekutinou, v níž jsme byli máčeli semena. U stromů navrtá se kmen, a dříve, nežli začne míza stoupati, dá se do otvoru parfumu, asi hustoty medu, načež se otvor zalepí.

Nebývá však možno vždy bezpečně zaručiti výsledek, poněvadž má příroda svoje vrtochy a někdy přes nejlepší výpočty lidské dílo zmaří.

Nyní provádí se umělé parfumování tím způsobem, že se etherické oleje (silice), uměle vyrobené, rozpustí v líhu a glycerinu, aby nebyly tak příliš prchavy. Nejvíce užívá se parfumu fialkového, růžového a hlohového, jejž připravíme asi v tomto poměru: 100 g. líhu, 100 g. glycerinu a 10 g. etherického oleje. Abychom oživili květy, dopravou povadlé, dáme je do nádoby, kde jejich stonky zasahují do roztoku salmiaku (chloridu ammonatého), v němž rychle ožijí, načež je postříkáme parfumem, připraveným dle uvedeného předpisu.

Jiný prostředek ke zvýšení vůně květů jest tento: Dáme je do dřevěné skřínky, chlazené ledem. Na dně této skřínky ústí rourka, přivádějící kyselinu uhličitou, kterouž jsme nasytili žádanou vůní. Tento proud vytvoří se nejlépe vypařováním tekuté kyseliny uhličité z ocelového válce, v němž jest zhuštěna. Vypařování reguluje se v redukčním ventilu, načež se pak plynná kyselina uhličitá mírně zahřívá v hadici nad petrolejovým hořákem a prostupuje v sousední nádobce etherickým olejem, jenž se působením tepla silně vypařuje a s kyselinou uhličitou mísí, načež vniká do skřínky s květinami. Tam postupuje kyselina uhličitá svoji vůni toho kterého parfumu květům, jež byly dříve slabě napuštěny glycerinem.

Někteří podnikaví obchodníci dali květinám vůni, kterou obyčejně nemívají, tak že lze koupiti lilie vonící jako růže, narcisy vonící jako fialky nebo plané fialky vonící jako jasmín. Dostačí ponořiti určené k tomu květy do vodnatého roztoku bromu, čímž se jim vůně odejme. Po té se ve vodě omyjí a parfumují jinou vůní dle jednoho z uvedených způsobův.

Na konec ještě upozorňujeme, že byly činěny také pokusy s parfumováním květů pomocí průlinčivosti, jež však neměly žádoucího výsledku, poněvadž jsou silice ve vodě nerozpustny.

Jakási náhrada spočívá v jejich vlastnosti, tvořiti s bezvodou kyselinou sírovou ve vodě rozpustné soli, což se však u všech silic nedá provésti s výsledkem.

Jedinými praktickými prostředky jsou ty, jež jsme právě byli popsali, buď potápěti květy do roztoků silic, nebo je vložiti do proudu kyseliny uhličité, nasycené parami voňavek.