Když slunéčko svítí.
Slunéčko když svítí,
umí oblažiti
všecko na zemi;
jak na nebi plane,
dědouš praví: „Pane,
nyní blaze mi.
Jak to svítí žhavě,
sníh i na mé hlavě
trošku roztává;
je mi jako z mlada,
když jsem běhal v lada
pestrá, voňavá.“
Slunéčko když svítí,
budí na pažiti
lístky, poupata;
střízlík volá malý,
že to libě pálí
v záda pernatá.
Každý ptáček snove
písně z brusu nové
krásně do noty;
žába kváká v proutí:
„Teď mne nezarmoutí
více roboty!“
Slunéčko když svítí,
umí vyvábiti
děti ze dveří;
za jehňaty běží,
přes žluťáčky svěží,
doušku mateří.
Vždycky draha je mně
naše česká země,
koutek spanilý;
nejvíce když svítí
zlaté slunce v kvítí,
lány obilí!
témata článku:
Diskuze k článku „Vítání jara slovy básně Karla Václava Raise“