Parní nákladní vůz Sentinel v Praze

Nákladní parní vůz »Sentinell«
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Parní vůz „Sentinell“

V posledních dnech byly konány v Praze a Plzni zkoušky s parním vozem »Sentinell«, výrobkem to londýnské továrny. Zástupce p. Sherwood předvedl vůz na zkušební jízdě z Prahy do Mníšku a zpět. Zkoušený vůz byl nákladní typ nosnosti 6 tun, při vlastní váze, včetně výzbroje na 40km, 5.6 tun. Vpředu jest umístěn stojatý, trubkový kotel na 16 atm, vytápěný hlavně koksem (důležité pro dopravu v městech pro spalování bezkouřné); možno však topiti i uhlím, dřívím a jejich odpadky. Palivo nahazuje se na rošt horem. Spotřeba koksu při zkušební jízdě byla 125 kg. Voda čerpá se do reservoiru obsahu 760 l, kotel napájí se napáječkou neb injektorem. Parní stroj je dvojčitý, reversní o 250 obrátkách v minutě, opatřený ventilovým rozvodem s pohonem vačkovým. Regulace i obracení běhu děje se jako u lokomotiv. Normální výkonnost je 25 k. s. Hřídel je dvakrát zalomený (kliky natočeny o 90°) a převod s něho na zadní nápravu děje se Gallovým řetězem. Další uspořádání nápravy je jako u automobilu, jen diferenciál je posunut k pravému kolu. Vůz se řídí volantem. K obsluze vozu stačí jedna osoba. Průměrná rychlost při zkušební jízdě byla 25 km za hodinu.

Kromě uvedeného typu vyrábí firma i vozy osobní až pro 80 osob (se třemi nápravami). Vůz se vyznačuje — dík vlastnostem parních strojů vůbec — klidným přechodem na různé rychlosti a tím také menším opotřebováním a i možností značného přetížení (až 100%). Nevýhodou oproti okamžité pohotovosti pohonu benzinového je nutnost zatápění kotlu a udržování páry i v přestávkách. Parní vůz v našich poměrech může se státi náhradou za pasivní lokální dráhy, ovšem pokud tomu dovolí stav našich silnic s ohledem na značnou váhu vozu. Velký význam může též míti pro vojenské účely, neboť jsme odkázáni při autech na dodávky tekutého paliva z ciziny, kdežto paliv pro Sentinelly máme u nás dost.

Pro zajímavost uvádíme, že první parní vůz na evropském kontinentě sestrojil a se zdarem předvedl roku 1815 Josef Božek, mechanik pražské techniky. Téměř po stoleté přestávce roku 1903 se objevil v Praze malý osobní parní vůz, opatřený kotlem vzadu a vytápěný naftou. Parní vozy v Anglii jsou dosti rozšířeny a tvoří důležitou součást dopravních prostředků.