Válka mezi Ruskem a Tureckem

Porážka tureckého loďstva ruským u přístavu Sinope v Malé Asii za války Krymské.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Porážka tureckého loďstva ruským u přístavu Sinope v Malé Asii za války Krymské.

Veliká, pro Rusko zvláště památná a co do důsledků dosud zcela neodčiněná válka tak zv. krymská vstupuje nyní do stadia padesátiletého jubilea a bude zajisté v celém světě poznovu horlivě komentována.

Průběh její jest znám: Rusko, vypověděvši válku »chorému muži«, Turecku, ocitlo se náhle před trudnou okolností, že s Tureckem spojila se Anglie i Francie — Prusko a Rakousko že zachovalo sice neutralitu, ale nikoliv na prospěch Ruska, a že Rusové přes počátečný zdar válečný a vítězství námořní u Sinope, kde dne 30. listopadu r. 1853 ruský admirál Nachymov porazil turecké loďstvo pod Osmanem pašou, při čemž několik tureckých korábů a na 4000 tureckých námořníků vzalo za své, nuceno bylo vykliditi turecké území a soustřediti síly své na Krym, kde o osudu Ruska dobytím Sevastopole po dlouhém a heroickém odporu rozhodnuto.

Vinu tohoto velikého nezdaru ruského měla při ohromné přesile nepřátelské nedostatečná organisace ruská — ruská byrokracie nanejvýš vyděračná, která místo pořádných dodávek vojenských pouze svoje kapsy cpala, ukázala se zase v celé své ohyzdné nahotě!...

Konečný osud Ruska a Turecka dovršen v míru tak zvaném pařížském; přední následek války krymské byl, že převaha Ruska v Evropě byla zlomena a na místo ní nastoupil vliv císaře francouzského, Napoleona III.

Politicko-právní stav její, jímž Rusko zatlačeno z přímého protektorství nad Slovany tureckými, ukončen ovšem novou válkou rusko-tureckou r. 1877—78 a mírem svatoštěpánským a berlínským.